Kulhavý zkompletoval hattrick na Cape Epic, ale na rekord nemyslí. Priority vidí jinde

Na svůj první Cape Epic se rodák z Ústí nad Orlicí dostal poté, co měl Sauser jet s Jihoafričanem Burrym Standerem, který však měsíc před závodem tragicky zemřel. "Složili jsme tým na jeho podporu a vzpomínku. Já měl tehdy tři týdny na přípravu a spadl jsem do učednické role pod Christophova křídla," vzpomínal na debut v roce 2013.

Teď si ve třiatřiceti letech zkusil, jak to funguje opačně. Zatímco Sauser ho při premiéře dirigoval a říkal, co má kdy a kde dělat, letos bylo vše na něm. "Máte zodpovědnost za oba a na druhého musíte brát ohled, protože výsledek je o spolupráci dvojice. A přiznávám, že mě trochu vyčerpávalo, že jsem na všechny věci musel myslet já," přiznal Kulhavý.

Dalšího kariérního úspěchu si ovšem olympijský vítěz z Londýna váží. "Bylo to náročné, ale myslím si, že jsme se s tím popasovali perfektně. Podařilo se nám vyhrát, s čímž jsme před pár měsíci, kdy jsme tým skládali dohromady, nepočítali," hodnotil po návratu domů.

Kulhavý zároveň přiznal, že etapový závod v jihoafrické divočině s sebou čas od času přinesl specifická úskalí. "Nějaké zajíce jsme tam viděli, ale žádné antilopy nebo podobná zvířata. V tomto ohledu to byl relativně klidný ročník," popsal zkušený biker.

S Grottsem jsou zcela odlišní typem postavy. "On má o dvacet kilo a asi hlavu a půl méně. Na rovině i v kopcích jsme si proto museli vyhovět. Navíc podle pravidel musíte jet tak, že se můžete rozdělit maximálně o dvě minuty, což je třeba při čtvrthodinovém sjezdu riziko, když na sebe nevidíte," upozornil šestinásobný medailista z MS v cross-country.

Právě s ohledem na pravidlo dvouminutového rozestupu měli i štěstí. "Howie tam jednou spadl, ale naštěstí se sebral a hned jel. Kdyby na mě nicméně nezařvali, že spadl, tak by nastalo velké riziko, že nás změří z vrtulníku a závod by pro nás skončil," uvedl Kulhavý.

O osm let mladšího parťáka ocenil za zodpovědnou přípravu. "Přijel perfektně nachystaný. Doma v Coloradu celou zimu poctivě trénoval. Respekt ze závodu mu pomohl. Už během závodů na Kypru, kde jsme se potkali, vypadal hodně dobře. De facto právě tam jsme přehodnotili plán z účasti na zkoušku na závod o výsledek." 

Maratonské podniky získávají velkou popularitu a Cape Epic je vnímán tak trochu jako biková Tour de France. O to je další vítězství cennější. "Za pět let se toho strašně moc změnilo a hrozně se zrychlilo. Nikdo na vás nečeká. Jedete čtyři hodiny a nikdo nedá nikomu nic zadarmo. Když soupeři vidí, že máte problém, snaží se toho využít," konstatoval Kulhavý.

Rekord extrémního závodu (5 vítězství Sausera, pozn. autora) má víceméně na dohled. "Pro mě je pořád prioritou cross-country a olympiáda v Tokiu. Podle toho se bude vše odvíjet, takže uvidím, jestli na něj budu chtít útočit, nebo ne," zakončil Kulhavý.