Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Tour de France 2022

Kde v Česku natrénovat v kopcích na Starou dámu?

Ne každá země má Alpy, Pyreneje nebo třeba Dolomity. V Česku se musíme spokojit s pohořími, která jsou možná skromnější, i v nich se však najdou kopce, co dají zabrat. Na Tour de France či jiné závody se dá připravit i v českých podmínkách, což rok za rokem dokazují i naši cyklisté ve WorldTour.

Zlaté návrší z leteckého pohledu
zdroj: ČTK autor: Berger Jiří

Zlaté návrší (Krkonoše)

strava segment
11,9 km / 6,1 % / 110
nejrychlejší čas: Matouš Ulman (34:40)

Snad nejklasičtější z českých stoupání, jet jednou za rok na "Zlaťák" jako by patřilo k dobrým cyklistickým mravům. Po vzoru dlouhých alpských stoupání se kopec natáhne (pokud bereme start už od kruhového objezdu v Hrabačově) na dvacet kilometrů, a to už je pořádná štreka. Sklon se navíc postupně utahuje, aby u vítkovického Hotelu Praha a posléze na Dolních Mísečkách začal skutečný "Zlaťák"

O dva kilometry dále na slavnějších Horních Mísečkách (kdysi to tu bývala malá horská osada, dnes vinou divokého stavění vzniklo nepříliš vzhledné apartmánové středisko) pak začíná slavná Masarykova horská silnice z roku 1936, která v několika serpentinách stoupá až do nadmořské výšky 1390 metrů nad mořem.

Nahoře čeká koncová smyčka silnice, u které ještě v 70. letech leželo rozlehlé parkoviště pro výletníky (autům je dnes naštěstí už vjezd zapovězen), a Vrbatova bouda nesoucí jméno jednoho z nešťastných lyžařů, kteří tu zahynuli v roce 1913. Václava Vrbatu a Bohumila Hanče připomíná i nedaleká mohyla.

Vrchol jednoho z nejprudších českých stoupání, chata Dvoračky
zdroj: ČTK autor: Částka Jiří

Dvoračky (Krkonoše)

strava segment
3,5 km / 14,1 % / 173
nejrychlejší čas: Jakub Chylinski (20:24)

Ve vedlejším údolí nacházíme další kopec, který by se neztratil ani ve výbavě Tour de France. Je přitom mnohem méně známý než Zlaté návrší a také má úplně jinou charakteristiku. Jestliže k Vrbatově boudě jsme stoupali rozvážně a dlouze a mohli jsme se přitom dívat do okolní krajiny, na Dvoračkách nic takového nečekejme.

Dvoračky jsou tím druhem stoupání, kde je úspěch dostat se nahoru bez sesednutí. Nejde o přehánění: na třech a půl kilometru cyklista vystoupá pět set výškových metrů, sklon tak činí bláznivých čtrnáct procent. Pro srovnání, nejprudší souvislý kilometr během letošní Tour de France měří "jen" 13,3 procenta. 

Krkonošské stoupání, které začíná v severní části Rokytnice nad Jizerou zvané Rokytno, navíc postupně utahuje a závěrečný kilometr podle map dosahuje průměrného dvacetiprocentního sklonu. Ne, tady jde skutečně hlavně o to udržet se na kole. Dvoračky jsou největší českou zábavou pro cyklistické masochisty.

Květen 2022, fréza proráží cestu mezi Výrovkou a Luční boudou
zdroj: ČTK autor: Taneček David

K Památníku obětem hor (Krkonoše)

strava segment
6,5 km / 11,2 % / 203
nejrychlejší čas: Lukasz Owsian (27:42)

Jednoduché není ani se dostat z Pece pod Sněžkou do Modrého sedla, které leží mezi Luční a Studniční horou a se svou výškou 1509 metrů nad mořem je nejvyšším místem, kam se v Čechách dá dostat na silničním kole. Stojí tu podobně jako v případě italské Madonna del Ghisallo kaplička, ovšem ne zasvěcená cyklistům, ale obětem hor.

Úzká horská silnice, která sem vede z Pece, není pro slabé povahy. Sklon se často a rád mění a v pasáži za Richtrovými boudami dosahuje po víc než kilometr patnácti procent. Odpočinout si nemůžeme ani poté, co se dostaneme až k Výrovce, nevzhledné boudě z přelomu 80. a 90. let, odkud začíná závěrečná část kopce. 

Nahoře u Kapličky už můžeme zastavit. Jsme na nejvyšším bodu cyklistické mapy, pod sebou máme známou Luční boudu a kolem sebe tu nejchráněnější krkonošskou přírodu. Overturismus je v současnosti v této části hor velkým tématem, chovejme se tedy ohleduplně a hlavně zůstávejme na značených cestách. Tak jako to určitě udělal polský cyklista Lukasz Owsian, trojnásobný účastník Giro d’Italia, který tu před třemi lety zajel dosud platný nejrychlejší čas.

Masarykova chata na vrcholu Šerlichu
zdroj: ČTK

Šerlich (Orlické hory)

strava segment
3,9 km / 7,5 % / 54
nejrychlejší čas: Carl Fredrik Hagen (10:29)

Krkonoše mají zvučných kopců celou řadu a Orlické hory jako by byly jejich chudým bratrancem. I tady se ale dá nabrat spousta výškových metrů, a to především na Šerlichu. Velmi dobře toto stoupání zná jeden z nejlepších cyklistů české historie Jan Hruška, který během Giro d’Italia v roce 2000 vyhrál dvě etapy a oblékl také růžový dres.

Především Hruškův druhý triumf v horské časovce do Sestriere je dodnes důležitým momentem v historii české cyklistiky. "Když jsem potřeboval vyrazit na delší kopce, hodila se mi spíše Černá hora, ale Šerlich mi svou intenzitou vyhovoval. Je to sice poměrně krátké stoupání, ale když jsem měl naordinován trénink v kopcích, absolvoval jsem ho třeba pětkrát za sebou," prozradil v roce 2014 už po konci své kariéry časopisu Velo.

"Z vrcholu sedla u parkoviště se dá jízda ještě protáhnout k Masarykově chatě a nebo dál přímo pod vrchol Šerlichu po horší asfaltce, což je dalších zhruba dva a půl kilometru. Nahoru to jde, jen ve sjezdu musí být člověk opatrnější. Jinak v závěru kariéry jsem došel ke zjištění, že závodník nemusí trénovat v Alpách, Pyrenejích či Dolomitech, aby se připravil na Tour, Giro nebo Vueltu," dodal Hruška, se kterým nelze než souhlasit.

Horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně
zdroj: ČTK autor: Spilka Marek

Dlouhé Stráně (Jeseníky)

strava segment
10,9 km / 7,2 % / 141
nejrychlejší čas: Filippo Zana (30:30)

Dlouhé Stráně důvěrně znají nové a nové generace cyklistů, kteří sem pravidelně míří během Závodů míru nebo později i v rámci Czech Cycling Tour (Sazka Tour). Svými parametry patří u nás k nejtěžším: cyklista v jedné ze tří hlavních variant stoupání, té z Loučné nad Desnou, vystoupá na jedenácti kilometrech téměř osm set výškových metrů. To dělá více než sedm procent sklonu.

Na Dlouhých Stráních také do loňského roku fungoval, podobně jako na mnohem slavnějším francouzském Mont Ventoux, exkluzivní klub cyklistů, kteří se nahoru během jediného dne dostali více (v tomto případě třemi) cestami. Rekordní výjezd zabral v září 2019 dvojici cyklistů čtyři hodiny a čtrnáct minut.

Samotný časový rekord pro výjezd nejtěžší strany ze zmíněné Loučné drží od loňského roku italský cyklista Filippo Zana, který na vrcholu u ikonické horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny slavil triumf v Závodě míru třiadvacítkářů. Jezdce stáje Bardiani to posunulo do vyšších pater světové cyklistiky a letos například vyhrál vrchařské klání Adriatica Ionica.

Vrchol Pradědu od horní nádrže Dlouhé Stráně
zdroj: ČTK autor: Peřina Luděk

Praděd (Jeseníky)

strava segment
9,2 km / 6,7 % / 103
nejrychlejší čas: Odd Christian Eiking (24:24)

Lehčím, ale o mnoho známější příbuzným Dlouhých Strání (z jednoho vrcholu je vidět na druhý) je stoupání na bezmála 1500 metrů vysoký Praděd. Nejvyšší hora Moravy a Slezska má také nejvyšší umělý bod v České republice, a to když započítáme vrchol stopadesátimetrového vysílače, který na vrcholu Pradědu stojí.

"Na Pradědu je pořád zima a sníh sleze až na konci dubna," zpíval Jaromír Švejdík z jesenických Priessnitz. Aplikovat by to šlo i na některé další vrcholy z našeho seznamu, ale na Pradědu opravdu pozor na rozmary počasí. Poslední záchrannou stanicí jsou zařízení v Karlově Studánce na úpatí kopce.

Kdo se ale navzdory podmínkám vydá nahoru, může se zkusit poměřit s časem, kterého tu v roce 2015 během mírového závodu dosáhl norský cyklista Odd Christian Eiking. Už sedm let jej nikdo nedokázal překonat, a to přestože Eiking rozhodně neproslul jako kdovíjak zručný vrchař. To už se spíše do paměti zapsal svým vyloučením z Vuelty v roce 2017, kdy po opileckém večírku putoval domů den před koncem ročníku.

Přehrada Šance, jeden z možných startovních bodů stoupání na Lysou horu
zdroj: ČTK autor: Ramík Drahoslav

Lysá hora (Beskydy)

strava segment
8,3 km / 9,0 % / 168
nejrychlejší čas: Petr Hampl (33:18)

Jeden ze dvou českých vrcholů zařazených do knih britského novináře Daniela Frieba, které obsahují detailní popis sta evropských stoupání (tím druhým je výstup ke Špindlerově boudě v Krkonoších se zvlášť obtížnou polskou stranou). Lysá hora si zvlášť ve své variantě od nádrže Šance také nebere žádné servítky.

Reputace ji předchází. Jakmile se silnice začne prudce zvedat, už s jednou krátkou výjimkou nepřestane po celých osm kilometrů. Není tu oddechu ani místa pro přemítání, zde se jedná o pomalou a namáhavou cestu směrem k vrcholu. Cyklista si nemusí nic dokazovat pořadím ani výsledným časem. Nakonec jde hlavně o vytrvání tváří v tvář všemu, co jej láká k zastavení.

Nahoře se ocitneme ve výšce 1324 metrů nad mořem, k posílení může dojít na Zátopkově či Bezručově chatě (básník sám se prý ale jejího otevření zúčastnit odmítl), které se na vrcholu krčí pod téměř osmdesátimetrovým televizním vysílačem. Stoupat není kam, odtud už to bude jen dolů.

Vysílač na Klínovci
zdroj: ČTK autor: Švancara Petr

Klínovec (Krušné hory)

strava segment
18,6 km / 4,5 % / 140
nejrychlejší čas: Jens Berger (48:43)

Mnoho cest vede na Klínovec, vyrazit na něj jde z několika směrů a žádný nelze označit za správný. Jihovýchodní strana od městečka Perštejn zarazí svou délkou: téměř devatenáct kilometrů, takové parametry už mají ty větší z alpských výšlapů. Sklon variuje, dokáže být značný i se zcela zklidnit. Nedaleko Božího Daru přijde i docela pořádný sjezd.

Klínovec je zkrátka gigantem Krušných hor a plně si zaslouží označení (českého) HC. V současnosti je bohužel "zmrzačen" několika lanovkami, z nichž ta nejnovější čtyřsedačková byla do provozu dána v roce 2019. Vrchol Klínovce vlastně vůbec nepůsobí jako zdravé místo, vždyť nás po více než hodině stoupání vítá jen zdevastovaný hotel a vysoká telekomunikační věž.

Právě o hotelu, který v dobách své největší slávy dokázal hostit na tři stovky hostů, ale desítky let už jen chátrá až do dnešního dezolátního stavu, se v posledních letech často mluví. Město Boží Dar však na jeho rekonstrukci nemá peníze a nájemce, který by se dřívější ozdoby Krušných hor ujal, se zatím ani přes značnou snahu najít nepodařilo.

Kleť ze strany Českých Budějovic
zdroj: ČTK autor: Honza Ján

Kleť (Blanský les)

strava segment
10,3 km / 4,8 % / 59
nejrychlejší čas: Karel Camrda (24:20)

Nad Českým Krumlovem se vysoko tyčí a viditelná je ze širokého okolí. Vrchol Kleť je se svými 1087 metry s převahou nejvyšším bodem Blanského lesa, samotná výška však ještě o náročnosti nebo zajímavosti kopce nerozhoduje. Kleť je ale takovou dominantou okolí, že ji přehlédnout (a nevyjet) zkrátka nelze.

Kousek za českokrumlovským nádražím kopec začíná a stoupá po celých deset kilometrů s průměrným sklonem lehce pod pěti procenty. Toto číslo ale výšlap nevystihuje přesně, neboť poslední čtvrtina kopce už dosahuje více než sedmi procent. Po cestě se připojuje i jedna z dalších variant, která nezačíná na krumlovské periferii, ale u kláštera Zlatá Koruna. 

A nahoře? Kromě 172 metrů vysokého vysílače i nejstarší kamenná rozhledna v zemi, tedy Josefova věž, kterou postavili na vrchu Kleti už před dvěma sty lety. Kopec, jehož jméno údajně pochází již ze třináctého století, je velkým magnetem, a to i pro pěší a běžce, jejichž výstupy eviduje místní Klub přátel hory Kleť. 

Kromě cyklistů se na Ještěd vydávají i nosiči pivních sudů
zdroj: ČTK autor: Petrášek Radek

Ještěd (Ještědsko-kozákovský hřbet)

strava segment
6,6 km / 6,5 % / 70
nejrychlejší čas: Aleš Strnad (18:17)

Na Ještědu lidé v dávných dobách stavěli dřevěné a kamenné kříže, postupně přidávali i kamenné pomníky. Už padesát let je ale dominantou nejvyššího vrcholu ještědsko-kozákovského hřbetu něco jiného: slavný Hubáčkův vysílač, podle hlasování z roku 2000 nejvýznamnější česká stavba minulého století.

Podobně jako Kleť jde o jasnou dominantu kraje, kterou si do znaku dalo město Liberec a třeba i tamní fotbalový Slovan. O žádném z kopců z našeho přehledu se nedá říci, že by byl tak okamžitě rozpoznatelný. Ukažte fotku panorama Ještědu komukoliv a dočkáte se odpovědi. A kopec sám nedělá stavbě na svém vrcholu žádnou ostudu.

Na kole se až k němu můžeme dostat dvěma cestami, buď prudší z Křižan nebo o něco zdlouhavější z liberecké části Dolní Hanychov. Tři kilometry pod vrcholem se však obě cesty spojí a ze sedla se už společně stoupá tempem osmi procent. Jako do ulity zatočený vrchol Ještědu se nedá zadarmo.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články