Jan Hirt odjel skvělé Giro. Dokázal i to, co nikdo z jeho soupeřů nesvedl
Milán – Na začátku Giro d'Italia pokukoval Jan Hirt po vítězství v etapě a skromně věřil, že na umístění v celkovém pořadí by to na nejlepší patnáctku, spíše dvacítku mohlo stačit. Etapu nevyhrál, přesto může svůj debut na Grand Tour hodnotit jednoznačně úspěšně. Český jezdec navíc na Giru jako jediný z celého závodu nikdy neklesl pořadím – naopak od první etapy stoupal vzhůru.
Před startem Giro d'Italia myslel hlavně na vítězství v etapě. Po skončení závodu je jasné, že Janu Hirtovi se tento sen nesplnil, dosáhl ale jiného – v Miláně dorazil do cíle časovky jako dvanáctý nejrychlejší v konečné klasifikaci. Jen Roman Kreuziger v roce 2011 (5. příčka) a Leopold König (šestý v ročníku 2015) dosáhli z českých jezdců na Giru lepšího výsledku.
Je tu i další statistika – ta mluvící o debutech. Když jel Grand Tour poprvé Kreuziger, bylo mu jednadvacet let a v barvách tehdejšího Liquigasu závodil na španělské Vueltě. Nakonec z toho byla jednadvacátá příčka. O čtyři roky starší König debutoval také ve Španělsku, kde skončil devátý (2013).
Hirt se v tomto srovnání tedy vůbec neztratil, ba co víc – mohl pomýšlet ještě na vyšší příčky. Kdyby jsou kdyby, pokud bychom ale odhlédli od kritické čtvrté etapy na Etnu (ztráta čtyř a půl minuty na Toma Dumoulina) a první ze dvou časovek (v cíli +6:15 na vítězného Nizozemce), vypadal by pohled na celkovou klasifikaci ještě lépe.
Hirt útočil ve třetím týdnu
Hirt si tedy prošel krizemi, kde ale působil neotřesitelně, byl poslední týden. Přitom před startem závodu český závodník nevěděl, do čeho se pouští – třetí týden cyklistického závodu před tím nikdy možnost jet neměl. V Itálii se ale vytrvale držel nejlepších.
Platilo to o šestnácté etapě a dvou výstupech na Stelvio, kde jeho nakonec jedenácté místo mohlo být ještě lepší, kdyby jej skupina pronásledovatelů nechytila kilometr pod vrcholem posledního stoupání. Nejsilněji Hirt působil v etapě do Ortisei, kde se postaral o nejlepší výsledek své stáje na Giru (5. příčka), hodně vidět byl i v poslední horské etapě do Asiaga. V ní se až do posledních metrů držel v Dumoulinově skupině.
Ještě jedna statistika svědčí v Hirtův "prospěch". Jako vůbec jediný (!) ze závodníků na tomto Giru totiž nikdy v průběžném pořadí neklesl – začal jako 116. a v každé následující etapě se buď zlepšil, nebo zůstal na svém. Takovýmto kouskem se nemůže pyšnit Dumoulin, Nairo Quintana, Vincenzo Nibali ani nikdo další z Hirtových soupeřů na svazích letošního Gira.
