Giro: skvělá podívaná tentokrát snad bez rozmarů počasí
Tour de France asi navždy zůstane jedničkou v očích fanoušků i samotných cyklistů v žebříčku nejprestižnějších akcí sezony. Její konkurenti, Giro i Vuelta, se její dominanci snaží ohrožovat vymýšlením někdy až extrémních profilů se spoustou super-těžkých horkých dojezdů a také zachováním časových bonifikací pro nejlepší trojici v cíli každé etapy: i díky tomu nabídla v posledních sezonách bezpochyby nejzajímavější podívanou španělská Vuelta 2012, jejíž strhující scénář psalo španělské trio Contador-Valverde-Rodriguez.
Úvodní akce velké trojky letošního silničářského kalendáře pokračuje v tradici startů mimo apeninský poloostrov. Po zkušenostech s Grande partenza ve Francii, Nizozemsku či Dánsku tentokrát organizátoři zvolili obě části Irska. Mimochodem i tahle země má svého vítěze italské Grand Tour: před 26 lety se k legendárnímu Eddy Merckxovi jako druhý majitel zlaté trojkoruny (obdivuhodné vítězství v jedné sezoně na Giru, Tour i na světovém šampionátu) přiřadil Stephen Roche a teď se sám výrazně zasadil o návštěvu růžového závodu na zeleném ostrově.
A ono spojení je ještě pikantnější: lídrem týmu Tinkoff-Saxo na Giru bude Nicholas Roche, syn jediného irského vítěze Gira a při závodech spolubydlící Romana Kreuzigera. On stejně jako Dan Martin, loňský šampion nejstarší klasiky Lutych-Bastogne-Lutych, na níž ho letos o zopakování triumfu připravil pád v poslední zatáčce, tak budou mít během úvodních tří etap o mimořádnou motivaci postaráno. Ovšem mezi ty úplně největší favority nejspíš nepatří.
Nairo Quintana, druhý muž konečného pořadí loňské Tour, kde navíc bral dres pro nejlepšího vrchaře i mladého jezdce, Joaquin Rodríguez, věčný čekatel na velké vítězství, a Cadel Evans, třetí v posledním vydání Gira a aktuálně povzbuzený poměrně suverénním vítězstvím na Trentinu: to je trojice, o které se v souvislosti s Nibaliho následovníkem na trůnu krále mluví nejčastěji. Vincenzo Nibali se po svém loňském fenomenálním představení v často extrémních povětrnostních podmínkách letos vrací na Tour, kde chce zastavit dominanci týmu Sky a italští tifosi se ho na domácích silnicích nedočkají.
Pozice tří výše zmíněných velkých jmen je před startem hodně rozdílná:
- Evans, který už vloni otevřeně přiznal, že svůj triumf z roku 2011 na Tour už nejspíš nikdy nezopakuje, se letos soustředí na Giro a může do jeho 97. ročníku vstupovat oprávněně sebevědomý.
- Quintana na loňské Staré dámě ukázal, že ke skvělému výsledku umí vystřelit z úkrytu dlouhé přípravy bez závodů (ale pokud už letos startoval, stálo to za to: vítězství na Tour de San Luis, druhý na Tirreno-Adriatico za Contadorem).
- Rodríguez si jen těžko mohl představit i v těch nejhorších fantaziích méně povedené ladění formy; týden ardenských klasik, pro něj tak oblíbených, skončil pro "doutníčka" naprostým fiaskem: pády na Amstelu i Valonském šípu, nedokončená stá La Doyenne… Rodríguez se ale může utěšovat tím, že etapové starty mu letos vycházely skvěle (čtvrtý v Ománu nebo celkový triumf před Contadorem v Katalánsku). A těžko někdo může mít větší motivaci konečně něco velkého vyhrát: předloni Il Purita o výhru na Giru připravil v závěrečné časovce Ryder Hesjedal, ve stejném roce na Vueltě v závěrečném týdnu Alberto Contador; a pro změnu v závěrečných metrech loňského světového šampionátu ve Florencii možná nejbolestivější porážku Rodríguezovi uštědřil Rui Costa.
Minimálně jedno společné dva z této trojice určitě mají: Quintana a Rodríguez, dvě lehké váhy mezi cyklistickými hvězdami, letos dávají Giru přednost i kvůli páté etapě Tour, která děsí účastníky pasážemi po dlažebních kostkách, známých ze slavné jarní klasiky Paříž-Roubaix s příznačným přízviskem "peklo severu". Krásou cyklistiky je ovšem to, že třeba ani jeden ze zmíněné trojice nakonec v Terstu na pódiu 1. června stát nebude.
Než se tam jezdci, kteří úspěšně zdolají všech 21 etap, dostanou, čeká je tradiční menu pořádně těžkých horských zkoušek, které se letos často nesou ve znamení vzpomínek na jednoho z nejoriginálnějších i nejkontroverznějších vrchařů všech dob: letos uplynulo 10 let od příliš brzké smrti Marca Pantaniho a organizátoři vzdávají hold populárnímu "pirátovi". V itineráři nechybí prudký kopec Cippo di Carpegna, Marcův oblíbený tréninkový výšlap, nebo v rámci pekelného vysokohorského trojbloku závěrečného týdne dojezd na Plan di Montecampione, přejmenovaný na "Pantaniho horu". Právě tady před 16 lety Il Pirata stvrdil své celkové vítězství a ve stejné sezoně opanoval i Tour de France – kombinace, která se od té doby nikomu dalšímu nepodařila.
Vedle dvou časovek (druhá horská den před vyvrcholením na Zoncolanu) Giro nabízí příležitosti i pro spurtéry. I přes absenci Marka Cavendishe a Andrého Greipela (oba letos trápily nemoci či zranění) to budou určitě strhující souboje: Marcel Kittel, král spurtů na sté Tour, versus domácí rychlíci Elia Viviani + Roberto Ferrari, k tomu si přidejte francouzského mladíka Nacera Bouhanniho, Australana Michaela Matthewse a pokud snad bude mít Kittel jakýkoli problém, jeho tým Giant-Shimano může z rukávu vytáhnout další eso: kometu posledních dvou sezon Slovince Luku Mezgece.
Ze všech pohledů je jasné, že letošní Giro bude i přes absenci českých profíků skvělou podívanou, snad tentokrát bez rozmarů počasí v jedné z hlavních rolí, jak tomu bylo vloni. A jako každý správný sportovní svátek má i letošní Giro velký symbolický přesah: třetí etapa spojí obě části rozděleného zeleného ostrova – ze severoirského Armaghu se peloton vydá do metropole Irské republiky Dublinu.