Giro skončilo a Bernal je vítězem. Double Giro-Tour dokázali rychleji jen Bartali a Merckx

Zatímco na hokejovém šampionátu Italové podle očekávání kdovíjaký rozruch nezpůsobili a aktuálně jsou ve skupině B beznadějně poslední, jejich domovina se na uplynulé tři týdny stala středem cyklistického světa. Giro d'Italia se vrátilo do svého obvyklého květnového termínu a znovu dalo vědět, že není jen menším bratrem Tour de France.

Domácí Filippo Ganna k radosti domácích příznivců orámoval závod vítězstvími v časovkách, i když jeho druhý triumf byl na chvíli v ohrožení vinou defektu. Itálie ale slavila i nové hrdiny, především dvacetipětiletého Lorenza Fortunata, který zvítězil na slavném Zoncolanu. Svět pak oblétla videa, na nichž jeho úspěch oslavuje týmový šéf Alberto Contador.

Zvlášť Ganna by si ale zřejmě zasloužil cenu pro "nejužitečnějšího hráče", pokud se ještě na chvíli vrátíme k lednímu hokeji. Že jeho časovkářský motor nemá v současné cyklistice paralelu, to se vědělo. Sympatie si ale získává především tím, že své dispozice nezištně propůjčuje ve prospěch svého týmu Ineos Grenadiers.

Bylo to tak už třeba na letošním Monumentu Milán-Sanremo, kde tahal tempo na závěrečném Poggiu. Italští fanoušci si někdy stěžují, že je jeho síla takto obětována, ovšem tým samotný z toho, alespoň na letošním Giru, navýsost profitoval. Je to práce nezištná, publikem jistě hluboce podhodnocená, týmoví lídři jako celkový vítěz Egan Bernal z ní ale velmi profitují.

V Bernalově týmu jsme kromě něj nalezli několik podobných dříčů. Jonathan Castroviejo býval mohl být Gannovým časovkářským soupeřem, kdyby se už před časem neproměnil ve spolehlivého horského domestika. "Zabijáckou" zbraní týmu pak byl Daniel Martínez, který se navzdory práci pro Bernala dokázal probít až na celkovou pátou příčku.

Jestliže Chris Froome míval Richieho Portal, tak Bernal tu měl svého krajana Martíneze (a to ještě musel brzy odstoupit další vrchař Pavel Sivakov). Síla Ineosu Grenadiers byla znovu nepřehlédnutelná a pro Bernalův úspěch velmi důležitá, byť jeho triumf snad s výjimkou jediného stoupání Sega di Ala nebyl kvůli převaze v kopcích v ohrožení.

Bernal v historických tabulkách

Letošnímu Giru tak trochu chybělo drama v celkové klasifikaci, kde se hrálo po čase už jen o nižší příčky (a obsazení pódia vykrystalizovalo také ještě před samotným závěrem). Zatímco loni na podzim se Tao Geoghegan Hart tahal s Jaiem Hindleym o každou vteřinu, letošní vítěz si mohl dovolit i ztratit trochu času dlouhým slavením v etapě do Cortiny d'Ampezzo.

Pro čtyřiadvacetiletého závodníka jde možná ještě o důležitější úspěch, než je jeho dva roky starý žlutý dres z Tour de France. Tehdy se k trimfu probil nenápadně, využil svých příležitostí. Pak ale přišla řada problémů, v loňské sezoně vleklé potíže se zády, kvůli nimž byl Bernal na "Staré dámě" jen stínem sebe samého a nakonec ani nedokončil.

Mluvilo se i o možných problémech s motivací, všechny debaty ale Kolumbijec utnul svým suverénním výkonem. Ve čtyřiadvaceti letech se stal třetím nejmladším jezdcem v historii, který vyhrál Tour i Giro (Gino Bartali byl mladší jen o čtyři měsíce, Eddy Merckx o tři). Z dnes aktivních jezdců to dokázali pouze Chris Froome a Vincenzo Nibali.

Překvapení? Damiano Caruso

O vítězi tedy pochyb nebylo. Naopak to, že se druhým mužem pořadí stane Damiano Caruso, asi nebylo v nabídce žádných sázkových kanceláří. Třiatřicetiletý Ital sice před rokem dojel desátý na Tour de France, ale bylo to spíše mimochodem a souhrou okolností. Jeho aktuální úspěch je ale z úplně jiné ligy.

Po odstoupení nešťastného Mikela Landy dostal Caruso volnou ruku a ukázal, že kromě skvělých nohou má také velkou rozvahu a mentální sílu. Nikam se nehnal, ale byl u všeho důležitého. S výjimkou Bernala stačil na každého, a navíc v závěru ještě skvělým způsobem vyhrál horskou etapu poté, co se nebál rozjet velký útok. Sympatie si získal i svým chováním.

A poražení Gira? Neúspěchem skončil ambiciózní pokus Remca Evenepoela, který se po vážném zranění vrátil do pelotonu. Zpětně se krok Belgičanova týmu Deceuninck-QuickStep jeví jako uspěchaný: Evenepoel si zasloužil možnost rozjet se na kratším závodě, kde by na něj nebyl takový tlak. Takto navíc "obral" o lepší výsledek i svého kolegu Joaa Almeidu.

V Itálii Evenepoel nejlepším nestačil a bude zajímavé sledovat, jak se z první vážné porážky své cyklistické kariéry oklepe. Neuspěl ani Vincenzo Nibali, který se vrátil příliš brzy po zlomenině zápěstí. Na rozdíl od Evenepoela je ale už v podzimu své kariéry a tolik příležitostí na velké závodění na Giru mu zřejmě už nezbývá.