Favority ve finiši předčil Kristoff a první Monument je jeho

První "Monument" sezony a vůbec nejdelší jednorázový závod roku (299 km) byl podnětný a zajímavý i pro českého diváka: v sedmičce uprchlíků se totiž pohyboval i Jan Bárta (Net-App Endura). A vydržel v ní poměrně hodně dlouho, když tehdy už na čtyři jezdce zúženou skupinku opouštěl zhruba 40 kilometrů před cílem. Přibližovali se už jezdci zezadu, protože peloton přece jen navyšoval tempo – figurovala v něm velká jména jako Cancellara, Nibali, Sagan či Greipel, která rozhodně nemínila přenechat veškerou iniciativu uprchlíkům.

Co trápilo všechny bez ohledu na jejich pozici na trati (ať už uprchlíky či pronásledovatele), bylo počasí. To sice nešlo do takových extrémů jako loni, kdy musel být závod přerušen vinou extrémně nízkých teplot a sněžení, i tak však cyklistům dalo zabrat – pršelo a teploty se pohybovaly jen kolem pěti stupňů Celsia. Přičtěme skutečnost, že je teprve začátek sezony a Milán - San Remo je vůbec tou největší porcí kilometrů, kterou v jednom dni jezdci v tomto roce zažijí, a je evidentní, že šlo o velice náročný cyklistický den. Třicet kilometrů před cílem na tom v nepříjemném počasí stále nejlépe byli uprchlíci (Tjallingii, Bono a de Maar), kteří si drželi náskok dvou a půl minuty.

Tempo začal držet De Marchi ze stáje Cannondale, a to s jasným úmyslem vytáhnout svého lídra Petera Sagana přes poslední kopce až do cílové rovinky. Záhy však vše překryl nástup Vincenza Nibaliho (Astana), který se přehnal přes své kolegy z pelotonu a stoupal osamocen: 25 kilometrů před cílem ztrácel na úplné čelo závodu přesně minutu a vydatně rychle toto manko stahoval. Kilometr od kilometru ukrajoval snad po desítkách vteřin na uprchlíky a jeho odstup na peloton rovněž utěšeně rostl. Tjallingiiho s de Maarem předstihl excelentní sjezdař Nibali právě v klesání z vrchu Cipressa v době, kdy do cíle zbývalo 20 kilometrů (během pěti kilometrů své stíhací jízdy tak stáhl rovnou minutu).

A Nibali se rozhodně už nechtěl v posledním zbytku závodu s nikým přetahovat – zatímco v cílové rovince pořadatelské cisterny vysoušely vydatně zmáčený asfaltový povrch, persona italské (a ostatně i světové) cyklistiky ujížděla všem. Padesátivteřinový náskok mluvil za vše, a to už jezdci byli na 280. kilometru. Marně tak alespoň prozatím na své kolegy pokřikoval "Kanibal" Andre Greipel z Lotta či další excelentní sprinter tentokrát z týmu Sky Mark Cavendish. Nedá se však říci, že by kdokoliv z jezdců něco vzdával – tempo se snažil gradovat De Marchi, stále se také ještě držel jeden z původní uprchlické sedmičky Tjallingii ze stáje Belkin a vše postupně spělo k jediné otázce – dokáže Nibali za sebou udržet "letící" peloton?

Byla to relevantní otázka vzhledem k tomu, že jak Nibaliho náskok rapidně rostl, tak na rovinatějších pasážích zase rychle klesal. Na špičce pelotonu se usadilo Sky s Hagenem nebo Pucciem, vidět byl i rtuťovitý Philippe Gilbert a klidnější už zase byla sprinterská esa Greipel, Cavendish a Degenkolb. Nibali nakonec "padl" devět kilometrů před cílem na Poggiu, poslední prověrce před cílem v San Remu. Vidět už bylo moře, jezdci kopírovali na úzkých silničkách pobřeží a vše spělo k hromadnému spurtu.

Poprvé vidět byl i Roman Kreuziger, který v dresu Saxa kontroloval situaci na čele na pro finiš velice důležitém, serpentinovém sestupu z Poggia. Zkoušeli to postupně Paolini (Kaťuša), Mollema (Belkin) či Colbrelli z jedné z menších italských stájí. Pohromadě se však vstupovalo až do cílové rovinky. Nejprve šel dopředu Mark Cavendish, ale den tohoto britského sprintera to nebyl, taktéž Cancellara dnes neměl dostatek sil. Nakonec vystartoval norský jezdec Alexander Kristoff – prosmýkl se mezi cyklisty před ním a vpravdě nedal nikomu příliš šancí. Bylo to překvapení, vždyť Kristoff sám poté v cíli říkal, že doufal maximálně v umístění v první desítce.

Vítězství v tomto klasickém závodě tak patří stáji Kaťuša a jejímu norskému finišmanovi, druhý proťal cílovou čáru Fabian Cancellara (v cíli byl na sebe hodně rozezlen) a třetí skončil zástupce britské Sky Ben Swift. Skvělé sedmé místo bere do té doby nepříliš výrazný Zdeněk Štybar, který – sice neúspěšně – pomáhal nakonec pátému Marku Cavendishovi.

"Jsem zklamaný, cítil jsem se dnes skvěle. Bohužel ale ne ve spurtu, vyrazil jsem moc brzy," litoval Cavendish, jenž ocenil práci svého týmu. "Byli úžasní. (Jan) Bakelants pro mě makal 70 kilometrů ve větru a Štybara jsem měl na pomoc na poslední kopce. Stále se mnou zůstával," poděkoval českému kolegovi bývalý mistr světa.

"Snažil jsem se mu pomoci, jak jen to šlo. Markovi to finále nevyšlo úplně podle představ, ale celý závod jel výborně a byl silný. Já se cítil taky v hodně dobré formě. Od Paříž-Nice jsem se o trochu zlepšil, neměl jsem žádný problém s délkou závodu, spíš mi činila potěšení. Trénoval jsem na to tvrdě a vyplatilo se to," uvedl Štybar, jehož dalším startem bude v pátek klasika E3 Harelbeke v Belgii.