Evenepoel? Nechová se profesionálně a já ho jedu porazit, říká Vacek

Před rokem odjížděl do Bergenu, kde organizátoři připravili divácky velmi úspěšný šampionát, v pozici jasné jedničky českého juniorského výběru. Přestože teprve "prvoročák", Vacek patřil do okruhu možných favoritů. Bohužel, čeští závodníci nedokázali zachytit rozhodující nástupy. Vacek se pokusil stáhnout ztrátu sám, síly mu však nestačily.

Střih. Za těch dvanáct měsíců se mnohé změnilo. Nyní čerstvě osmnáctiletý cyklista má o další rok v nohách více. Zesílil a zocelil se. Absolvoval také další várku závodů: druhý rok po sobě vyhrál horskou etapu na Závodu míru juniorů, zářil v Italském poháru a přidal i pódiová místa v Nations' Cupu. Na republikovém mistrovství získal dvě medaile.

Pořád tak zůstávám tím, kdo má v příštích letech vést českou cyklistiku: fantastický vrchař, nebojácný lídr. Když se jej po telefonu ptám, co považuje za svůj největší letošní úspěch, odmítá mezi nimi rozlišovat. Na dílčích kouscích přece nezáleží, důležitý je celek. Kdybych měl říct vlastnosti, které z Vacka vyzařují, je to cílevědomost a sebevědomí.

Jako by mu nebylo osmnáct, ale třeba čtyřiatřicet let: "Můj největší úspěch? Celá ta sezona. Vedu žebříček Italského poháru a na světě jsem jsem mezi prvními třemi. Nevyzdvihoval bych jen jeden výsledek, v současnosti mám devět vítězství, z toho sedm nebo osm na mezinárodních akcích. Takže s tím jsem hodně spokojený." Vidíte sami.

"Já myslím, že můžu být v klidu. Tlak na sebe si nevyvíjím, nemám žádný stres. Vím, že mám dobrou kondici fyzickou i mentální, že jsem připravený. Musím vyzdvihnout fanoušky v Itálii i v Čechách. Cítím velkou podporu a jsem za ni rád," dodává vzápětí. Jestli o sobě někdy pochybuje, nedává to znát.

Mezi profesionály to bude jiná liga

Ještě to nepadlo: Vacka už nebudeme vídat v pestrých barvách italské stáje F.lli Giorgi. Stejně jako pro jeho vrstevníky nastalo období, kdy je potřeba udělat skok do vyšší kategorie "třiadvacítkářů". Vacek už jej má za sebou. V příští sezoně oblékne dres nejoceňovanějšího týmu pro mladé cyklisty, amerického Hagens Berman Axeon.

Je proč mít radost. Český talent se dostane mezi některé z nejvíce perspektivních jezdců současnosti. Závodit bude bok po boku s letošním vítězem Lutychu-Bastogne-Lutych U23, portugalským rychlíkem Joaem Almeidou. V týmu zůstává i sprinter Jasper Philipsen, který dokázal vyhrát etapu závodu Kolem Utahu, nebo fenomenální časovkář Mikkel Bjerg.

To vše pod dohledem oceňovaného ředitele Axela Merckxe, který už pomohl řadě cyklistů dostat se do světové špičky. Co syn slavného "Kanibala Eddyho" nedokázal na silnici, vrací do cyklistiky tímto způsobem. Za mnohé mu vděčí vítěz dvou etap z letošní Vuelty Ben King, excentrický Taylor Phinney nebo belgický klasikář Jasper Stuyven.

"Rozhodlo hlavně to, že to Axel Merckx umí výborně s mládeží, což je vidět jak na výsledcích, tak na tom, kolik mladých závodníků chodí do té nejvyšší ligy – letos čtyři nebo pět lidí půjde do WorldTour, což je krásné. Z žádného jiného týmu to není tolik, a navíc mezi profesionály přichází už jako hotoví závodníci," popisuje mi Vacek.

"Jsou připravení jak fyzicky, tak mentálně, a mohou být lídry svých týmů," pokračuje. "Navíc mě hodně přesvědčila i atmosféra v týmu. Panuje tam klid, pohoda a dobrá nálada, což je pro růst mladého závodníka výborné. Nicméně když je zapotřebí, jede se naplno," vysvětluje Vacek, který si chod amerického týmu vyzkoušel na jarním soustředění.

Nejde tak do neznámého prostředí. "Z juniorů přichází jen jeden člověk. Jezdce, kteří zůstávají, i personál už znám, takže to nebude žádný velký skok," dodává s tím, že pro něj přestup nepřinese žádné velké osobní změny. "Co se týče stěhování nebo bydlení, tam žádný problém není, protože mají základnu jak v Americe, tak i v Evropě," říká.

"Závodníci na tým nejsou vázaní v tom, že by se někam museli stěhovat. Předpokládám, že přes zimu budu mít bydlení někde v teple, v létě připadá v úvahu Itálie i Česko," přemítá. Nakonec přece jen připustí, že si bude muset zvykat. "Bude to jiná liga tím, že už jde o profesionální tým. Velký krok dopředu," uvědomuje si.

Evenepoel? Nerespektuje soupeře

Ještě předtím, než začne dobývat závody ve vyšší kategorii, je tu ale mistrovství světa. A s ním velká šance. Junioři dostávají dvě příležitosti: mají dva roky na to, aby se ukázali. První pokus Vackovi nevyšel. V norském Bergenu se mnohé pokazilo a závod skončil zklamáním. Jde o něco, co se český jezdec nebojí přiznat.

"Vzal jsem si z toho hodně, hlavně co se týče předzávodní připravenosti. Snad jsme se z toho všichni poučili. Myslím, že náš tým je na tom letos o hodně lépe než ten loňský. Tam to úplně nefungovalo. Letos to ale vypadá velmi dobře a myslím, že máme velkou naději. Nesmíme ale nic podcenit," říká několik dní před startem šampionátu.

Loňské parťáky vystřídali noví, Vacek zůstal. "Formu se mi podařilo vyladit hodně dobře. Momentálně se ještě u Gardského jezera připravuju s Romanem Kreuzigerem a Karlem Hníkem, navíc přijede ještě Zdeněk Štybar. Dolaďujeme poslední detaily a poté se už z neděle na pondělí přesunu do Innsbrucku," popisuje závěrečnou přípravu.

Do startu zbývají poslední dny. Trať v Innsbrucku bude extrémně náročná, i zde ale sehraje velkou roli taktika: který únik nechat jet, po kterém se raději bez zaváhání pustit. "Přímo o taktice jsme se ještě nebavili. Pojede světová jednička Remco Evenepoel, který bude velkým favoritem, i když si myslím, že v kopcích mám momentálně lepší formu," přemýšlí.

Právě na Evenepoela se jej chci zeptat. Taktéž osmnáctiletý závodník je velkou letošní hvězdou juniorské kategorie. Stačí chvíli hledat ve výsledcích a oslní vás to: vždyť Evenepoel vyhrál snad každý závod, do něhož zasáhl. Belgické mistrovství, Závod míru, tři Nations' Cupy, oba závody na evropském šampionátu. Pokračovat se dá dále.

Belgičan, kterého už doma horliví fanoušci překřtili na nového Eddyho Merckxe, je v současnosti horkým zbožím. Dokonce tak horkým, že už s ním podepsal smlouvu Patrick Lefevere a jeho Quick-Step Floors. Tím z Evenepoela udělal prvního závodníka narozeného v novém miléniu s kontraktem ve WorldTour.

Napadá mě, zda je na něm něco výjimečného. Když člověk totiž po letech čte vzpomínky Merckxových vrstevníků, popisují, že během okamžiku bylo jasné, že jejich okamžik na slunci skončil. "Kanibal" se přihnal a po dobrých osm let se vše točilo kolem něho. Felice Gimondi a spol. rezignovali a chtě nechtě bojovali o druhá místa.

Merckx ročníku 2000 ale podle Vacka speciální není. Opak je podle něj pravdou. "Já si právě myslím, že vůbec výjimečný není," vypálí. "Právě naopak. Výjimečný není, jen na něj dopadá belgická mentalita a věci v rodině, což má špatný vliv. Třeba když jsem ho porazil na Lunigianě, tak se po závodě choval naprosto nepříčetně," vypráví Vacek.

"Vůbec nechápu, že člověk, který jde příští rok do WorldTour, nemá žádný respekt k soupeřům. Naopak se v cíli hrozně vztekal a choval se neprofesionálně. Moc výjimečný člověk tedy není. Fyzicky vůbec není špatným závodníkem, nicméně takticky také není úplně vyspělý. Mentálně je slabší než já," dodává.

Vzápětí ještě připojuje. "Bude to s ním boj na férovku, ale mám proti němu navrch. Další soupeři budou dánští závodníci, kteří určitě špatně pojedou. Ale hlavním favoritem je jednoznačně Evenepoel," říká na adresu belgické hvězdy. Jeho cíl je ale více než jasný. Jestliže to nevyšlo v Bergenu, odveta musí přijít na rakouské půdě.

"Cíl tam je vyhrát. S výhrou budu spokojený. Nastupuju tam s tím, že tam jedu vyhrát, nicméně stupně vítězů jsou taky velký cíl," nastiňuje český junior. Vzápětí ještě doplní: "Doufám, že se to povede dotáhnout," říká, než se odebere za svými zkušenějšími kolegy. Rozvahou, cílevědomostí a brzy snad i úspěchy mezi ně zapadá více než dobře.