Cyklistika 2016: Sagan, Cancellarovo odcházení a rivalita Nizozemek

Dalo by se dlouze mluvit o problémech, ve kterých silniční cyklistika vězí hluboko, slušelo by se říci až po hlavu. Na webu ctsport.cz jsme se jim snažili věnovat, a to ať už šlo o aktuální potíže (//sport/exkluzivne-na-ct-sport/345861-blog-proc-nejvetsi-staj-sveta-ztratila-zbytky-moralniho-kreditu) Bradleyho Wigginse a Teamu Sky, pořádání (//sport/ostatni/cyklistika/342114-blog-sampionat-v-kataru-splnuje-predpoklady-bohuzel-ty-negativni) mistrovství světa v Kataru, problematické zákulisí (//sport/exkluzivne-na-ct-sport/343248-blog-proc-by-nas-melo-zajimat-zakulisi-bahrajnskeho-cyklistickeho-zazraku) nové stáje Bahrain-Merida, neujasněnost koncepce (//sport/ostatni/cyklistika/341028-bora-hansgrohe-uspesna-cesta-do-nejvyssiho-patra-sportu) počtu WorldTour stájí či velikosti týmových sestav (//sport/ostatni/345124-diplomaticka-valka-trva-uci-odmitla-navrh-na-snizeni-poctu-zavodniku) pro velké závody. Letošní sezona ale nabídla také spoustu skvělých momentů, které také stojí za připomenutí. Mnohé z nich mohli diváci sledovat v přímých přenosech na ČT sport a tomto webu.

Několik důvodů k optimismu a radosti měla česká silniční cyklistika, a byla by škoda si to nepřiznat. Leopold König, Roman Kreuziger, Jan Bárta a Zdeněk Štybar jsou nejvýraznějšími domácími závodníky posledních let, v první polovině letošní sezony ale o sobě dal naplno vědět také Petr Vakoč. Po dvou vítězstvích na francouzských závodech, páté příčce na italské šotolině Strade Bianche (kde jeho kolega Štybar neúspěšně bojoval s Fabianem Cancellarou) a především triumfu na Brabantském šípu už je každému zřejmé, že Česká republika má v mladém závodníkovi naději na ardenské klasiky a v budoucnu snad i týdenní závody.

Z českého pohledu to byl Vakočův rok. Štybar měl své úspěchy, když kromě zmíněného Strade Bianche držel i modrý dres na Tirrenu-Adriaticu (nakonec zvítězil Greg Van Avermaet), avšak na výsledky z minulých let nedosáhl. Königův rok limitovalo zranění a jeho návrat na španělské Vueltě probíhal výtečně až do té doby, kdy stejně jako celý tým Sky nedokázal zareagovat na překvapivý útok Alberta Contadora. 

Kreuziger absolvoval Tour de France, kde z důvodu vlastních ambicí nesplnil týmové příkazy – ale i díky následné odvážné variantě s únikem, kterou předvedl ve třetím týdnu, se nakonec vešel do nejlepší desítky, když dojel právě desátý.

Oba posledně zmínění do další sezony půjdou s novou výzvou, jelikož změnili dres. König podepsal smlouvu v týmu Bora- Hansgrohe, Kreuziger u Orica-Scott.

Saganovy úspěchy i konec velké rivality

Do německé Bory zamíří vedle Königa v příštím roce i Peter Sagan, bude to ale s daleko většími fanfárami. Jestliže panovaly v prvních měsících sezony obavy z toho, zda kletba duhového dresu přece jen není skutečností, která ochromuje mistry světa, minimálně po vítězném na belgickém závodě Gent-Wevelgem bylo po dohadech a báchorkách. Sagan poté na začátku dubna vyhrál svůj první Monument (Kolem Flander), pokračoval pátým zeleným dresem na Tour de France a v říjnu i úspěšnou obhajobou titulu mistra světa. V roce plném problémů se navíc jeho ztřeštěnost (//sport/exkluzivne-na-ct-sport/342472-blog-proc-cyklistika-potrebuje-ve-svem-cele-petera-sagana) dá považovat za docela účinný protilék.

Sezona 2016 byla také posledním soubojem dvou velikánů posledních bezmála patnácti let. Tom Boonen se totiž naposledy střetl s Fabianem Cancellarou (//sport/exkluzivne-na-ct-sport/342176-obrazem-cancellara-se-o-vikendu-rozlouci-s-karierou-pripomente-si-ji), který na podzim ukončil kariéru (Boonen to samé hodlá učinit po příštím Paříž-Roubaix). Nakonec další Monument neslavil ani jeden – Cancellara neúspěšně na Flandrech pronásledoval Sagana a Boonen zase v jednom ze šokujících dojezdů, který letošek nabídl, nestačil na velodromu v Roubaix na Matta Haymana.

Švýcarský jezdec uspěl alespoň v posledním vážně míněném závodě své kariéry, když s nečekanou převahou zvítězil v olympijské časovce v Riu. Do sportovního důchodu s ním odešla jedna z cyklistických legend tohoto století (kromě Cancellary letos skončili i Fränk Schleck, Joaquím Rodríguez nebo Ryder Hesjedal).

Interní souboj o to, která z Grand Tours byla letos nejnapínavější, hravě vyhrálo italské Giro d'Italia. Žádný z třítýdenních závodů totiž neukázal tolik změn a zvratů, jako tomu bylo v květnu na Apeninském poloostrově. Dramatický pád do bariéry, který na vrcholu Colle dell'Agnello předvedl Steven Kruijswijk, připravil nizozemské fanoušky o dlouho očekávané velké vítězství.

Růžový dres spadl do rukou Estebana Chavese, nakonec se ale neradoval ani on – ve stoupání kolem hotelů ve středisku Isola 2020 kolumbijský závodník nezareagoval na nástup Vincenza Nibaliho a bylo po nadějích. Nibali byl ale zasloužený vítěz, alespoň co se týče množství problémů, s nimiž se musel v průběhu tří týdnů vypořádat. V porovnání s jeho vzestupy a pády působila úspěšná tažení Chrise Frooma (Tour) a Naira Quintany (Vuelta) bezmála vycházkově.

Nejlepším závodníkem roku nakonec ale nebyl ani jeden ze tří vítězů Grand Tour. V závislosti na osobních preferencích se dá zvažovat, zda se jím stal Chaves (druhý na Giru, třetí na Vueltě a první na Il Lombardii), Sagan či Van Avermaet (vítěz Tirrena-Adriatica, etapy na Tour a olympijského závodu).

Nizozemské týmy vládnou seriálu

V ženské cyklistice se hlavní souboj odehrával mezi dvěma nizozemskými stájemi, tedy Boels-Dolmans a Rabobank-Liv. Šestadvacetiletá Anna Van Der Breggenová z druhé zmíněné stáje získala v Riu za dramatických okolností zlatou olympijskou medaili, na kterou o několik dní později navázala ještě bronzem z časovky. Svůj skvělý rok posléze završila dalším doublem, tentokrát na evropském šampionátu. Zlato ze silničního závodu doplnila stříbrem z časovky, v níž nestačila pouze na Ellen Van Dijkovou.

Ta hájila v letošní sezoně barvy konkurenčního týmu Boels-Dolmans, jenž zase slavil vítězný světový šampionát. Jeho závodnice vyhrály týmovou jízdu proti chronometru, Van Dijková v té individuální zaostala pouze za překvapením Amber Nebenovou, a vše završila nová mistryně světa v silničním závodě Amalie Dideriksenová. 

Jak se bude poměr sil pohybovat v příští sezoně, se dá těžko odhadovat. Do Boels-Dolmans sice přichází Van Der Breggenová a hodně se bude čekat i od toho, zda se po všech stránkách špatné sezoně vzpamatuje Elizabeth Deignanová, na druhou stranu Nizozemsko opouští Van Dijková, která míří do týmu Sunweb.

Kulhavý uspěl na horských kolech, Nash v cyklokrosu

Výčet by nebyl kompletní bez ohlédnutí na další cyklistické disciplíny. V českém podání to znamená především horská kola a cyklokros. Jaroslav Kulhavý byl dlouho mimo hru vinou zranění a už to téměř vypadalo, že se nedá zpět do pořádku před vrcholy sezony. Těmi bylo jak domácí mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, tak olympijské hry v Riu.

Kulhavý se ale s problémy dokázal vypořádat a nakonec může být se svou sezonou vlastně maximálně spokojený. I ve věku, který už naplňuje spíše adjektivum pokročilý, dokáže konkurovat a také občas porážet světovou špičku. Nakonec z toho byla dvě stříbra, vždy za suverénem Ninem Schurterem. Je otázka, jak dlouho tato fazóna českému cyklistovi vydrží, prozatím ale za nejlepšími nezaostává a nejeví známky toho, že by s tím chtěl přestat.

Na horských kolech závodila i Kateřina Nash, která tam zajela svůj nejlepší olympijský výsledek, tedy páté místo. V posledních měsících se ale znovu věnuje cyklokrosu, kde ukazuje, že s ní soupeřky stále musí počítat. Po dvou úvodních stříbrech před několika týdny dokonce vyhrála závod v belgickém Namuru, kde navázala na dva roky starý triumf. Jak Kulhavý, tak Nash neukazují žádné známky zpomalení a česká cyklistika v nich má spolehlivé opory i do několika příštích let.