Alaphilippe duhový dres neodkládá. Francouz obhájil titul, Štybar je sedmý

Alaphilippe se po Paolu Bettinimu a Peteru Saganovi stal teprve třetím cyklistou v tomto století, který dokázal obhájit titul mistra světa. Na trati, která mu svým kopcovitým profilem nadmíru seděla, dokázal porazit silné Belgičany i Italy. O triumfu rozhodl svým nástupem 17 kilometrů před finišem.

Alaphilippe nastoupil ze skupiny, v níž kromě patnácti dalších jmen byl také Zdeněk Štybar. Český cyklista po sezoně, kde měl několik zdravotních problémů, nakonec o medaile nebojoval - dojel však sedmý, což je druhý nejlepší výsledek pro Česko v samostatné historii. Lépe dopadl pouze Roman Kreuziger před třemi lety v Innsbrucku, kde skončil šestý.

Po závodě litoval momentu, kdy nezareagoval na atak nakonec bronzového Michaela Valgrena. "Výsledek možná mohl být lepší, ale věděl jsem, že to bude taktické. V moment Alaphilippova nástupu jsem byl vzadu a nezachytil jsem to. Když poté nastoupil Valgren, to mě mrzí - tam mi utekla medaile," hodnotil Štybar poslední kilometry.

V dramatickém závěru nakonec finišoval sedmý. "V závěru jsem nastoupil van der Poelovi a van Aertovi, protože jsem věděl, že ve sprintu s nimi prohraji," dodal závodník týmu Deceuninck-QuickStep.

Jak závod probíhal?

Závod od počátku na úzkých belgických silnicích běžel ve velkém tempu. Už 180 kilometrů před finišem zkoušela ujet skupina s Magnusem Cortem, Primožem Rogličem a Remcem Evenepoelem - její náskok ale zlikvidoval silný italský tým.

Evenepoel, jehož před závodem v médiích zkritizovala belgická legenda Eddy Merckx za nedostatek týmovosti, později nastoupil znovu s jinou skupinou a předznamenal první zásadní útok, k němuž došlo v momentu, kdy to do finiše bylo 59 kilometrů.

V něm už bylo jen sedmnáct jezdců včetně Zdeňka Štybara, kteří bojovali o duhový dres. Julian Alaphilippe zkoušel nástupy, kterými rozhodl minulý šampionát v Imole. Belgičané se snažili kontrolovat situaci, to samé Italové, kteří spoléhali na Sonnyho Colbrelliho, čerstvého mistra Evropy.

Jenže na Francouzovu výbušnost nenašli odpověď. Alaphilippe konečně a definitivně odjel sedmnáct kilometrů před finišem - pronásledovatelé se za ním pustili v marné snaze, že obhájce titulu ještě dojedou. K tomu však nedošlo a Alaphilippe podobně jako před rokem na okruhu v Imole dojel do cíle sólo.

Za ním se bojovalo pouze o zbylé dvě medaile. Ve sprintu druhou nejcennější medaili získal Nizozemec Dylan van Baarle, bronz zbyl na Michaela Valgrena z Dánska. Velkým smolařem zůstal čtvrtý Jasper Stuyven z domácí Belgie. Vítěz letošního Monumentu Milán-Sanremo se totiž narodil v domě na cílové třídě mistrovského závodu a prohrál ve fotofiniši o několik centimetrů.