První jízdu kontroverzním "staveništěm" v Cortině absolvoval skeletonista Gaspari
Novou dráhu pro olympijské hry, které se budou příští rok konat v Cortině d'Ampezzo a Miláně vyzkoušelo několik sportovců. V zatím nedokončeném areálu ji jako úplně první sjel místní rodák, skeletonista Mattia Gaspari.
"Je to neuvěřitelné zadostiučinění, že mohu říci, že jsem byl první, kdo sjel tuhle 'moji' trať, kterou vidím z okna svého domova," sdělil Gaspari.
Po něm si trať vyzkoušeli i další italští závodníci jako sáňkař Dominik Fischnaller a duo z dvojbobu Simone Bertazzo s Ericem Fantazzinim.
Tato nová dráha pro závody bobistů, sáňkařů a skeletonistů byla na pokyn italské vlády vybudována i přes nesouhlas Mezinárodního olympijského výboru, který by s ohledem na udržitelnost dal přednost již existujícím sportovištím v některé z okolních zemí.
Stavba byla zahájena teprve začátkem minulého roku (2024) a kontroverzní projekt by měl stát 118 milionů eur (bezmála tři miliardy korun). Původní dráha vznikla v roce 1923 a byla využita pro olympijské hry 1956. V roce 2008 pak byla opuštěna a až v roce 2023 byla schválena její úplná přestavba, aby byla připravena na zimní Hry, které budou zahájeny 6. února 2026.
Cesta k cíli plná trní
Ještě v říjnu 2023 totiž prezident Italského národního olympijského výboru Giovanni Malago během zasedání MOV oznámil, že závody bobistů, sáňkařů a skeletonistů budou muset být přesunuty mimo Itálii, protože první výzva k podávání nabídek na přestavbu nepřilákala žádné uchazeče.
Tato zpráva vyvolala okamžitou reakci vlády italské premiérky Giorgie Meloniové, která prosadila oživení projektu prostřednictvím státní společnosti Simico, dohlížející na 94 infrastrukturních prací souvisejících s Hrami. Jediným uchazečem ve druhém výběrovém řízení byla nakonec italská společnost Pizzarotti.
"Jsme přesvědčeni, že se toto sportoviště stane skvělým centrem nejen pro tyto Hry, ale i nadále," prozradil italský ministr sportu Andrea Abodi na tiskové konferenci, která byla zaměřena právě na možnost využití sportoviště v Cortině d'Ampezzo.
Celý projekt je také cílem odporu místních ekologických skupin, které odsuzují jeho dopad na životní prostředí. Jako velký problém vnímají vykácení 20 000 metrů čtverečných modřínového lesa, jehož dřevo bylo pro renovaci využito.
Malago naopak tvrdí, že přestavba trati je sama o sobě ekologickým řešením: "Byl to opuštěný betonový had, který byl po dvě desetiletí skutečným ekologickým problémem. Bez olympijských her by tento problém zůstal nevyřešen dalších 200 let."
