Máš strach, můžeš se zabít, ale zvykneš si, říká skeletonistka Fernstädtová
Po první jízdě chtěla utéct. Anna Fernstädtová skončila s gymnastikou a hledala sport, kterému by se začala věnovat. Na boby jsi mladá a na saně, rychlobruslení či lyžování stará, říkali jí v Berchtesgadenu. Tak zkusila skeleton a v něm se minulou zimu stala juniorskou mistryní světa. Vrátila se z Německa do svého rodiště a začala Česko reprezentovat.
V Německu měla problémy a už tam jezdit nechtěla. Měla nabídky z Rakouska, na trénování, ale chtěla jezdit dál, tak zvolila zemi své matky - Česko. "Bylo pro mě jedinou variantou, protože tady mám mámu, rozumím a měla jsem i občanství," řekla Fernstädtová v Praze.
"Ten sport mě strašně baví. Tak jsem zavolala do Česka, zeptala jsem se, jestli za ně můžu jezdit. A oni řekli, že jo, jasně," popsala, jak se stala "Češkou". A změnu si pochvaluje: "Jsem spokojená. Cítím, že mě to víc baví, že to zase dělám ráda. Nemám tlak na výsledky, jenom ten, co si dělám sama na sebe."
Do Německa se rodina přestěhovala, když jí byl rok. Bydleli u Frankfurtu a před osmi roky se přestěhovali do Berchtesgadenu, kde se nenašel vhodný gymnastický klub. Proto chtěla přejít na zimní sport. "S lyžemi nebo rychlobruslením se začíná hrozně brzo, na to jsem byla stará. A dráhu tam máme téměř před domem. Řekli mi, že na saně jsem moc stará, a na boby jsem byla ještě mladá. Tak mi řekli, že mám zkusit skeleton," vyprávěla, jak začala jezdit ledovým korytem hlavou napřed.
Zkusila to a… první jízda byla hrozná. "Pak už jsem nechtěla," přiznala nová česká reprezentantka. Díky gymnastické průpravě ale na skeletonu dobře ležela, přestože byla začátečnice, a v klubu ji přemluvili, že má talent. "Dala jsem ještě čtyři - pět jízd, bylo to lepší a lepší. Začalo mě to bavit a přišla jsem znovu. Na začátku to ale bolelo, hodně jsem bourala," vzpomínala na tvrdé začátky.
Začátečníci nejezdí až shora, ale z poloviny dráhy, z druhé zatáčky. Od trenérů slýchala, že nesmí mít strach. "Ale jasně, že máš strach. Když stojíš nahoře a víš, že se tady můžeš zabít, když to dáš úplně blbě. To se ale nestalo a pak si zvykneš. Rychlost už tak necítíš, protože máš v hlavě jenom zatáčky," řekla Fernstädtová.
Na skeletonu se řítí hlavou dolů ledovým korytem rychlostí přes sto kilometrů v hodině, ale jiné adrenalinové sporty nevyhledává. "Mám strach z výšky. Na motorce taky nejezdím, úplně to nepotřebuju," uvedla. V Česku se vzhledem k předpisům krotí i na dálnicích. "Na německé jsem zvyklá jezdit dvě stě. Tady to nejde." Bude se stěhovat s matkou do Česka a v Německu zůstanou otec s bratrem. "Dodělává školu, češtinu neumí jak já, takže by to tady nezvládl," řekla.
Kvůli "přestupu" do Česka nemůže Fernstädtová zatím jezdit Světový pohár a v Interkontinentálním poháru si vyjíždí body do žebříčku, aby se tam dostala v další sezoně. Věří si. "Mělo by to vyjít," řekla.
V lednu pojede mistrovství Evropy v Königssee. "Bude to první závod za Česko v té špičce. Je to moje domácí dráha, ale cíle si nechci dávat," prohlásila. Na mistrovství světa juniorů bude obhajovat zlato a jet chce i na březnové seniorské MS v kanadském Whistleru.
Po sezoně plánuje začít v Česku studovat psychologii a sní o olympiádě. "Jasně. Chci se tam dostat," řekla s myšlenkami na Peking 2020, kde by ráda vylepšila letošní šesté místo ze ZOH v Pchjongčchangu.
