Následuje
SP Německo

Chtěla bojovat o první medaili v českých barvách. Plány Fernstädtové zmařil sníh

Mohl to být její velký den, první důležitý závod za českou trikolóru ale odvál sníh. Místo bojů o medaile z mistrovství Evropy se tak skeletonistka Anna Fernstädtová jen procházela kolem zavátého ledového koryta v Königssee a vzpomínala na své začátky.

Anna Fernstädtová
zdroj: ČTK/PR/Jan Kasl/Sport Invest

V den plánovaného závodu se přitom počasí vybralo a od trati byl krásný výhled na sluncem zalité Orlí hnízdo, někdejší horské útočiště Adolfa Hitlera. "Závody se zrušily kvůli bezpečí. Je všude hodně sněhu na střechách a silnice k nemocnicím jsou ho plné, proto by třeba sanitky nemohly přijet, kdyby se něco stalo," vysvětlila Fernstädtová.

Na evropský šampionát se přitom těšila. Ve zdejším klubu se před osmi lety poprvé spustila odvážně hlavou dolů ledovým korytem a trať zná ze všech nejlépe. "Měla bych tady na domácí dráze ideální podmínky. Škoda," litovala.

Zrušený závod evropského šampionátu byl přesunut za týden do Igslu, ale tam se od letoška nová česká hvězda neukáže. Už v neděli totiž odletí do Ameriky, kde pojede Interkontinentální pohár. Po přestupu z Německa do české reprezentace si totiž potřebuje vyjet body, aby mohla od příští sezony jezdit Světový pohár.

Dvaadvacetiletá rodačka z Prahy nejdříve žila s rodinou ve Stuttgartu a do Berchtesgadenu se přistěhovali, když jí bylo třináct let. Gymnastiku tam dělat nemohla, proto si našla nový sport - skeleton. "Předtím jsem o něm v životě neslyšela, ani o bobech a saních a dráhu jsem tady viděla poprvé," řekla Fernstädtová. Dnes ji v Königssee znají všichni. Při stoupání do kopce kolem koryta často odpovídala na vřelé pozdravy.

"Tohle je zatáčka Orlí hnízdo, protože je z ní na hnízdo výhled, ale já se kochat nestíhám," smála se. A na otázku, kolik má dráha celkem zatáček, začala počítat: "Raz, dva, tři... čtrnáct pro skeleton. Sáňkaři mají tři navíc. Ale trať znám zpaměti. Nesmím přemýšlet, jaká zatáčka přijde."

Po první jízdě chtěla se skeletonem skončit. Sice nespadla, ale chvilku trvalo, než ji trenéři přesvědčili, že má talent. Coby bývalá gymnastka jízdu totiž dobře zvládala. "Umím pracovat s tělem. Vím, kde na dráze jsem," přikývla. Trvalo asi dvacet jízd, než přišla skeletonu na chuť. "Spíš omylem jsem byla dobrá," tvrdí skeletonistka, která už při svém třetím závodu v kariéře slavila výhru v Evropském poháru.

Zprvu jako každý hodně padala. "Tady je rovinka, která je ale technická a hodně se tam bourá. Já asi dvacetkrát. To nebylo hezký," ukazovala zdánlivě snadný úsek trati. Tělo plné modřin už znala z gymnastiky, proto si z nich nic moc nedělala. "Jednou jsem se ve vzduchu otočila a spadla na záda ve stokilometrové rychlosti a ještě na mně přistál třicetikilový skeleton. To bylo to horší, co se mi stalo," prozradila.

Rodiče ji od skeletonu neodrazovali, i když maminka trošku strach měla. "Ale spíš mívá nervy, jak dopadnu v závodu," řekla Fernstädtová a oči se jí rozzářily u zatáčky zvané Labyrint, v které se točí o 360 stupňů. "Když to trefíš, je to skvělý!" Zprvu si říkala, že bude jezdit pro radost.

"Nečekala jsem, že se z toho vyvine tohle," řekla od loňska juniorská mistryně světa a šestá z olympijských her. Dosud sbírala úspěchy v německých barvách, další snad přidá za Česko. Mistrovství Evropy nevyšlo, ale šanci bude mít v únoru na juniorském mistrovství světa a v březnu na světovém šampionátu v Kanadě, kde může uspět. "Musím," culila se.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy