Nečekala jsem, že se rozloučím na domácím stadionu, říká Mäkäräinenová
Nejenom Martin Fourcade dal o víkendu světovému biatlonu sbohem. Ve své domovině se s profesionální kariérou rozloučila i finská biatlonistka Kaisa Mäkäräinenová. Držitelka tří velkých křišťálových glóbů svou kariéru již jednou prodlužovala, nicméně nyní to vypadá na definitivní konec.
S kariérou se rozloučila čtvrtým místem ve stíhacím závodě v Kontiolahti a celkovým 11. místem v hodnocení Světového poháru. To je jejím nejhorším výsledkem od vítězné sezony 2010/2011. "Nečekala jsem, že k tomu dojde tady, na mém domácím stadionu. Ale v životě nemůžeme předpovídat veškeré naše kroky. Nakonec jsem ale ráda, že se to stalo tady," řekla dojatá Mäkäräinenová bezprostředně po závodě.
Ve své řeči poukázala na skutečnost, že závěr sezony se měl odehrát na norském Holmenkollenu. Závody zde však byly kvůli hrozbě šíření nákazy nového typu koronaviru zrušeny.
Mäkäräinenová byla překvapením sezony 2010/2011, ve které dominovala. Od té doby se konstantně držela v popředí mezi nejlepšími biatlonistkami. Už po olympijské sezoně 2017/2018, v níž potřetí v kariéře získala velký křišťálový glóbus, ale v níž zároveň z Pchjongčchangu odjížděla s prázdnou, rozmýšlela, co se svou kariérou.
Na sociální síti Instagram potom v květnu 2018 ve videu oznámila, že se závoděním bude pokračovat. Až dosud. "Budou mi chybět mí přátelé, děvčata, se kterými jsem závodila. Jsme tady výjimečná biatlonová rodina, tak jsem si jistá, že mi všichni tito lidé budou nejvíce chybět," pokračovala.
Mistryně světa, nikdy olympijská vítězka
Za svou dlouhou kariéru nasbírala kromě tří velkých křišťálových glóbů i šest malých glóbů napříč disciplínami. "Je těžké vybrat jeden speciální moment mé kariéry. Ale asi řeknu zisk všech křišťálových glóbů. Budu si jich teď po konci kariéry cenit více, než jak tomu bylo v jejím průběhu," zhodnotila Mäkäräinenová.
Mäkäräinenová má na svém kontě také titul mistryně světa ze stíhacího závodu z Chanty-Mansijsku z roku 2011 a ze stejného šampionátu ještě stříbro ze sprintu. Třikrát byla bronzová v závodě s hromadným startem, a to v letech 2012, 2016 a 2017. Čtvrtou bronzovou medaili přidala ještě ve vytrvalostním závodě při domácím šampionátu v Kontiolahti v roce 2015. Olympijskou šampionkou se nikdy nestala.
