Čtrnáct sekund od medaile? Žádný smutek. Jenom jedna minela, to těší Davidovou
S čím na mistrovství odjela, toho se Markéta Davidová striktně drží. Hlavně střílet čistě. Ve sprintu jí to sice úplně nevyšlo, ale mezi fáborky, které se na östersundské střelnici míhaly na vše strany. I jednu minelu brala všemi deseti. Ani střelecký čas jedna minuta a patnáct sekund ji nevyvedl z míry. Sice ji to možná stálo cenný kov, přesto zářila po sedmém místě spokojeností. Věděla dobře proč. Ještě na nástřelu těsně před závodem si moc nevěděla rady.
Skvělé běžecké časy už od začátku, v součtu pátá nejrychlejší na běžkách. Dokonce rychlejší než vítězná Anastasia Kuzminová. Na střelbě strávila hodně času. Kolik že to bylo? "Klidně k minutě a půl?" odhadovala po závodě.
Pravda, bylo to o něco méně, ale ve srovnání třeba s Veronikou Vítkovou, která pálila ze všech nejrychleji, na podložce Davidová spočinula o více než půl minuty déle.
Nevadí. "Bylo to pomalejší. Proležela jsem tam ještě větší čas, než normálně," věděla moc dobře.
A nevadí jí ani jedna chyba při střelbě vleže. Na nástřelu nepůsobila úplně nejklidněji. "Přestřelovala jsem si ještě stojku a trefila jsem jednu ránu, takže to nebylo úplně příjemný," přiznala.
Od trenérů dostala radu, aby si případně cvakla, a hlavně na stojku, aby se držela u stavů poblíž budovy, kde by nemuselo tolik foukat.
"Říkala jsem si, že se s tím větrem musím poprat. Na nástřelu to se mnou házelo zepředu dozadu," popisovala. O pár desítek minut později panovaly na střelnici podobné podmínky. Chybovaly i velké favoritky. "Nebylo to dneska úplné bezvětří," podotkla s úsměvem.
"V té ležce jsem úplně nedokázala přečíst vítr. Jestli si mám cvaknout, jestli to je v pohodě, nebo jestli se otočil. Přišlo mi, že tam fáborky plápolaj tak podivně, že jsem to nedokázala odhadnout. Doufala jsem, že to bude padat."
A padalo. Po povedené bezchybné mix štafetě je teď sedmé místo další skvělým povzbuzením. Když odjížděla ze střelnice, na třetí místo nechybělo mnoho, jenže ani málo. Přes deset sekund. Podobný odstup si udržovala po celé závěrečné kolo.
"Hlásili mi 12 vteřin, když jsem vyjížděla. A to v mých silách určitě nebylo. Já jsem byla tak prošitá. Jsem ráda, že jsem vůbec dojela do cíle."
Trenér Jiří Holubec o rozhodující chybě Markéty Davidové:
"Rána byla na deset hodin. Měla stejný vítr jako při nástřelu. Mohlo se stát, že zrovna v ten moment přišel zrovna silnější, což by odpovídalo větru, který přicházel zprava… Podmínky na střelnici byly dost hrozné. Vítr byl proměnlivý, nebyl stálý."
V Östersundu stále poletují vločky, mráz moc nepolevuje. Tratě nejsou z nejlehčích. Pátý běžecký čas je skvělým příslibem. Ale stojí to hodně sil. "Bylo to dneska hrozně těžký. Nejenom pro mě, ale myslím, že pro všechny. Jsme dobrý, že jsme to všechny zvládly," uvedla dvaadvacetiletá česká biatlonistka.
Němka Laura Dahlmeierová vybojovala bronz a ukázala, že i po všech zdravotních peripetiích je stále skvělá. V posledním kole dokázala odolat pronásledovatelkám, včetně Davidové. Čtrnáct sekund za bronzem ale české jedničce nemusí vadit.
Co řekl k výkonu Markéty Davidové Ondřej Rybář?
"Nebylo to dneska vůbec jednoduché. Pralo se s tím hodně dobrých závodnic. Jedna není vůbec špatný výsledek. Markéta výborně běžela. Věděla, že takové tempo být musí. Zaslouží si ohromnou pochvalu, protože do poslední chvíle bojovala o medaili."
"Rozhodně tam žádný smutek není, za to umístění jsem rozhodně ráda, ale jsem hlavně ráda, že to byla jenom jedna minela. To mě těší mnohem víc, než výsledek."
Nepříliš velká ztráta naopak může být před nedělní stíhačkou povzbuzující. "Výhled ze sedmého místa docela dobrý."
Tvrdě si stojí za svým. Žádné očekávání, které by svazovalo. "Dělat to, co umím, a uvidíme, co z toho bude. Budu se snažit úplně nebláznit a snažit se něco trefit."
Závod s hromadným startem je po tomhle výsledku na dosah a navíc už v neděli se můžou dít věci.
