BLOG: Hochfilzen je "rodinný šampionát". MS v biatlonu přebil Svatý Mořic
Od minulého čtvrtka proudí do Hochfilzenu tisíce lidí, aby zhlédly zápolení nejlepších biatlonistů na mistrovství světa. Nově zrekonstruovaný vojenský tréninkový areál, který běžně hostí Světový pohár, má kapacitu přes dvacet tisíc lidí, ale vyprodán byl zatím jen jednou. Do biatlonového fanatismu rockového koncertu z Nového Města na Moravě přece jen něco chybí. Chyba? Rozhodně ne.
V údolí PillerseeTal se škrábou nahoru zhruba kilometr, míjí je zástup mužů v zeleném. Tyrolský stadion v Hochfilzenu je armádním tréninkovým areálem, takže tu běžně potkáte velké military-náklaďáky, které tankují u vlastní čerpací stanice, ale i speciální obrněná vozidla s vodními děly. Závod nezávod, trénink netrénink.
Zrovna probíhá příprava na druhou polovinu světového šampionátu, již ve středu načne vytrvalostní závod biatlonistek na patnáct kilometrů. Na střelnici jsou mimo jiné i čeští trenéři, kteří sledují, jak si v tréninku vede mužská část reprezentace zastoupená Michalem Krčmářem a Tomášem Krupčíkem.
Je krásné počasí, jasno a nad nulou, řada diváků si proto i ve všední den udělala výlet do Hochfilzenu, přestože není závodní den. Při něm sice praskají ochozy ve švech, bariéry podél tratě jsou obsypány dalšími fanoušky, pokud byste však čekali, že největší podíl zastoupení budou mít domácí diváci, pletli byste se.
Zcela jasně vedou fanoušci z Německa, kteří při triumfu Benedikta Dolla ve sprintu a vítězství Laury Dahlmeierové ve stíhačce vytvářeli perfektní atmosféru, notně podpořenou povoleným alkoholovým dopingem.
Hochfilzen má skvělou polohu. Nachází se poblíž tří mezinárodních letišť – v Salcburku, Innsbrucku a Mnichově, je to vyhledávaná turistická a rekreační oblast. Vše ve vzdálenosti přes sto kilometrů. Proto tolik Němců. Nechybí ani zástupy italských a ruských fanoušků a samozřejmě Čechů.
Někteří z nich jsou ubytováni v dostupné vzdálenosti několika málo kilometrů, k čemuž využívají i místní možnost ubytování u krajanů. Další jezdí na otočku. Brzy ráno vyráží, vrací se v noci. "Ale stojí to za to, nevadí nám to, Gábina je naše a jenom jedna," shodují se hloučky fanoušků oděných do českých vlajek. Biatlonová rodina.
Rakušané zatím mnoho důvodů k radosti na MS neměli. A největší pozornost stejně věnují souběžně probíhajícímu MS v alpském lyžování. A netýká se to jen fanoušků. Novináři místo sledování probíhajícího sprintu raději sedí v press-centru u televize, hltají kombinaci a uzavírají sázky na sjezd.
Co je zajímá nejvíc, je jasně dané. A ví to o svých čtenářích. Denně vychází v místních novinách vícestránkové přílohy o šampionátu ve švýcarském Svatém Mořici, nechybí pohledy do zákulisí, analýzy i bulvární novinky, nejinak je tomu u televizí. Zato biatlonu je věnován daleko menší prostor, většinou se jedná maximálně o stranu. A častěji spíše její polovinu. Na atraktivitě MS to ale nikterak neubírá.
