Koukalová: Měla jsem pocit, že ve mně vidí zrádce. Ale copak za to můžu?
Gabriela Koukalová poprvé od konce loňského roku přiblížila strasti, které ji provázely po celou sezonu. V rozhovoru pro časopis Glanc poodhalila důvody své neúčasti na olympijských hrách. Stojí si za tím, že bolesti souvisí se změnou techniky. S problémy fyzickými přišly i úzkosti, a to i z pocitu, že ji řada lidí v těžkých chvílích opustila.
Na konci minulého roku padlo konečné rozhodnutí. Sen o zlatém olympijském boji se nadobro rozplynul. "Neviděla jsem světlo na konci tunelu, bolest nohou byla obrovská, nešlo to," prohlásila.
Potíže se začaly projevovat v přípravě. Únava a bezmoc. "Byla jsem z toho špatná, ale nejvíc smutná jsem byla z reakcí některých lidí. Odvrátili se ode mě i ti, o kterých jsem si myslela, že jim na mně záleží. Jenže to asi platilo jen, dokud se mi dařilo. Nikomu to nevyčítám, jen mě to strašně mrzí," popsala otevřeně.
Neklapalo to. Koukalová necítila z týmu důvěru. Toužila po odpočinku, ale... "Myslím, že si možná mysleli, že si vymýšlím. Kdyby mi řekli: 'Dej si volno, uvidíme pak.' Ale stavěli to tak, jako bych to dělala naschvál. Ale proč bych po tak excelentní sezoně, jakou byla ta loňská, házela za hlavu olympiádu?" položila si řečnickou otázku.
Gabriela Koukalová:
"Zkoušela jsem to dál, jela přes závit. Jenže to bolelo čím dál víc. Nenaplňovala jsem jejich představy, měla jsem tréninkové manko, oni začali být nervózní, já nešťastná, olympiáda se mi vzdalovala, ale nemohla jsem udělat víc, opravdu ne. Najednou jsem měla pocit, že ve mně vidí zrádce. Ale copak za to můžu?!"
S odstupem vidí věci jasněji. "Myslím si, že kdyby mi hned ze začátku těch potíží dovolili víc odpočívat, tak bych na olympiádu měla šanci jet a bojovat o medaile. Anebo také ne. Teď po bitvě je každý generál. Samozřejmě si nemyslím, že by mě trápili schválně, mysleli to dobře, ale nebyl to správný přístup," zdůraznila.
Už dříve několikrát mluvila o tom, že po vydařených sezonách hledá těžko v sobě síly pro další boje. S fyzickou únavou přicházela i psychická opotřebovanost. "Tři roky už těžko hledám motivaci, ale vždycky jsem to ještě nějak zvládla."
Co za bolestmi stálo a stojí? Koukalová měla jasno i před pár měsíci, kdy se kvůli její mediální výměně s Ondřejem Rybářem rozvířily vlny. "Podle fyzioterapeutů se mé tělo opravdu nesrovnalo se změnou techniky. Mám od mala problém s achilovkama, po změně stylu se namáhalo tohle mé slabé místo ještě víc," zdůraznila olympijská medailistka a mistryně světa.
"Stala se z toho bolest chronická. Odborníci říkali, že jediným lékem je dát tělu větší pauzu, že se to srovná, když budu trpělivá. Ale týmu a trenérům se nelíbilo, že bych měla mít volno, když je olympijská sezona," dodala.
Vztah s šéftrenérem Rybářem dostal zásah. Koukalová se snaží zůstat nad věcí. "Ondrovi vděčím za strašně moc. Mám ho ráda, ať se stalo, co se stalo. Je geniální trenér. Trenérů, kteří dokážou trénovat jednoho člověka, jsou zástupy, ale trenér, který dokáže vytrénovat celou úspěšnou generaci, to je rarita. Média celou tu věc s mým vyjádřením trochu převrátila a to celému příběhu nepomohlo. S Ondrou jsme v minimálním kontaktu."
Přesto nemálo ostrá kritika vůči týmu přeci jen míří. "Jako bych byla nějaká věc, když jsem přestala fungovat, tak mě odložili. Zpátečku dali i lidi, se kterými jsem si myslela, že máme fakt pevné vztahy," podtrhla Koukalová.
Gabriela Koukalová:
"Vím, že se mnou není jednoduché spolupracovat. Jsem roztržitá, zapomínám, jsem trošku ztřeštěná. Celý život mám taky problémy se někam začlenit. Dlouho jsem si vyčítala, že jsem jiná, chtěla jsem být stejná jako ostatní a někam patřit. Ale v české biatlonové partě se mi to nepodařilo nikdy."
Jedna etapa zdá se pomalu končí. "Na život bez biatlonu se vlastně celkem těším," uvedla v rozhovoru. "Cítila jsem, že nastává čas, kdy bych neměla chtít pořád uspokojit všechny lidi kolem, ale naopak naslouchat více tomu, co chci já. A díky svým nejbližším, jako například manželovi, manažerovi, ale i trenérům, jsem se naučila říkat ne a brát větší ohled na sebe," dodala.
