Charvátová se blýskla v Hochfilzenu skvělým šestým místem. Davidová měla pád

Rakouský Hochfilzen je pro Lucii Charvátovou místem zaslíbeným. V roce 2015 tehdy jako dvaadvacetiletá šokovala biatlonový svět a ve sprintu si dojela pro překvapivé páté místo, které je od té doby jejím kariérním maximem.

O čtyři roky a dva dny později se česká reprezentantka na stejném místě opět postavila na start nejkratší biatlonové disciplíny a znovu z toho byl fantastický výkon. A nechybělo mnoho, aby se konečně životní maximum opět o něco posunulo.

Od čtvrté pozice ji nakonec dělilo pouhých sedm sekund. Od bronzové medaile pak vteřin jedenáct.

Charvátové přitom poslední start ve Světovém poháru vůbec nevyšel. Ve štafetě v Östersundu se střelecky trápila, poslala českou čtveřici dokonce na trestné kolo a po závodě neměla moc důvodů k radosti.

O týden později to byla ale jiná písnička. Na trati byla vůbec nejrychlejší Češkou a solidně si počínala i na střelnici. Při první položce vleže sice jednou minula, ale trestnému kolu se v závodě nevyhnula většina biatlonistek.

Charvátová i po 150 metrech navíc zůstala v klidu a pokračovala v nastoleném tempu. Položku vstoje poté vyčistila bez zaváhání a udělala velký krok k velkému úspěchu.

Česká reprezentantka, která startovala už s číslem 4, v posledním kole výrazněji nezpomalila a dorazila do cíle jako dospodu nejrychlejší. Na nejvyšší příčce vydržela až do závodnice číslo 31, kdy ji přeskočila Ruska Světlana Mironovová. Nakonec bylo rychlejších jen pět žen.

"Takhle to bylo podle mých představ. Hochfilzen je místo, které miluju. Se střelbou jsem maximálně spokojená, běh byl v posledním kole trochu trápení. Ale spokojená jsem," hlásila.

Davidová měla pád, Jislová si vedla skvěle

Na ještě na lepší umístění měly našlápnuto hlavní české tváře Eva Kristejn Puskarčíková a Markéta Davidová, které jely hned po sobě. Dlouho se na mezičasech pohybovaly mezi naprostou špičkou a dařilo se jim i při položce vleže.

Obě však z boje o nejvyšší příčky vyřadila stojka, během které netrefily dva terče, a v konečném součtu braly 32., resp. 35. příčku.

Pro Davidovou, která se v případě úspěchu mohla posunout do čela Světového poháru, to byl smolný závod, jelikož mezi první a druhou střelbou, kdy časy útočila na vedení, upadla v tunelu před výjezdem a ztratila rychlost a přibližně 15 sekund.

"Bylo to přímo pod kopcem, kdy se do toho snažíte vjet v rychlosti a já začínala s nulou. Zamotaly se mi nohy a přišlo mi, že mi to vzalo veškeré síly. Nikdo od nás tam nebyl a já dostala proto cizí hůl. Stane se to, ale tady se za to tvrdě platí. Strašně mě to štve, jelikož to byl hratelný závod," konstatovala Davidová.

Jak Davidová, tak i Puskačíková se nakonec musely sklonit i před čtvrtou Češkou ve startovním poli. 

Jessica Jislová jako jediná z reprezentantek byla na střelnici bezchybná a do posledního kola vyrážela v ten moment jako jedenáctá, čímž by útočila na kariérní maximum. Pomalejší běh v závěrečném kole ji ale odsunul na sedmnácté místo, které pro ni bylo i tak druhým nejlepším výsledkem ve Světovém poháru.

Královnou sprintu se podobně jako v Östersundu stala Dorothea Wiererová, jež závod rozběhla pomaleji. Po střelbě vleže musela dokonce na jeden trestný okruh a propadla se až do třetí desítky.

Od té doby však po trati letěla. Stojku navíc zvládla bezchybně a do cíle dorazila v nejrychlejším čase. Díky triumfu si také pohlídala vedení ve Světovém poháru a žlutý dres.

V druhém nejlepším čase proťala cíl Norka Ingrid Landmark Tandervoldová, která podobně jako Jislová byla na střelnici bezchybná. Třetí místo brala nečekaně Ruska Mironovová.