Ve Španělsku si teprve zvykám, tvrdí reprezentační opora Pumprla

Stýská se ti po domově?

Musím říct, že už po prvních pár dnech se mi trošku po ČR stýská, a tak čtu zprávy ještě víc než obvykle, abych se aspoň tím trochu přiblížil. Ale jinak kromě toho, že člověk nezaslechne češtinu, tak to zase takový rozdíl není. Samozřejmě největší stesk je po blízkých. Do Zábřeha se dostanu hlavně mimo sezonu, to jsem v Zábřehu nebo v Olomouci vlastně celou dobu. 

Před nedávnem jsi přestoupil z nejlepšího českého týmu Nymburku do španělského týmu Obradoiro sídlícího v Santiagu de Compostelle. Dostal jsi doma nějaké rady na cestu?

Rady jsem dostal hlavně od kluků z nároďáku, co ve Španělsku hrají nebo hráli. Ale byl to jen takový základ, on si to stejně člověk nejlépe osahá, až když je přímo tam.

Proč sis vybral zrovna Španělsko?

Španělsko bylo dlouhodoběji můj cíl, přeci jen je to stále nejkvalitnější evropská národní soutěž a myslím, že by si ji chtěl jednou zahrát každý. A když se naskytla ta možnost, tak už nebylo zase tolik prostoru pro pochybnosti.

Jaké rozdíly vidíš mezi českou a španělskou ligou?

Tak asi nejzásadnější rozdíl je v kvalitě. Ta se třeba jednoduše, stejně jako třeba ve fotbale, pozná podle účasti týmů z dané země v pohárových soutěžích. Jediný český tým, který pravidelně působí v pohárech, je Nymburk, a to zatím jen v EuroCupu, kdežto španělská liga má pravidelně 4-5 účastníků Euroligy a další v nižších pohárech.

Ač jedna z nejlepších lig na světě, podobně jako ve fotbalu mi přijde dost nerovnoměrně rozprostřená s Barcelonou a Realem (Madrid) dominujícím většině ročníků. Jak je na tom tvůj klub Obradoiro OCB, jaké má cíle?

Je pravda, že dominance těchto dvou klubů provází většinu ročníků a čas od času do toho zasáhne někdo další, jako jsou Caja Laboral, Bilbao nebo Malaga či Valencie. Mimo tuto šestici je pak situace většinou velmi vyrovnaná a nikdo nemá dopředu příliš jisté, jak dopadne. Jaké cíle si Obradoiro konkrétně pro tenhle ročník vyhlásilo, nevím, ale myslím, že loňské 13. místo z 18 účastníků by mělo být minimálně opět cílem a odtud už není zase tolik daleko do osmičky pro play-off.

A co vlastně nároďák? Minulý týden jste se kvalifikovali na mistrovství Evropy do Slovinska. Nastupuješ za Česko rád?

Samozřejmě že reprezentuju rád, ale sezony jsou kolikrát velmi náročné a člověk je rád za každý týden volna navíc. Je ovšem pravdou, že český mužský basket už potřebuje trošku pozvednout, a jsem moc rád, že se letos sešla silná sestava a díky tomu se také slavil postup.

Jak si vůbec v Santiagu zvykáš? Nejen na basket, ale i na všecko ostatní. 

Zvykám si zatím pomalu. Tím, že se s nároďákem končilo až v polovině září, tak jsem dorazil do Santiaga teprve před pár dny a těch několik prvních dní uteklo velmi rychle díky prvním tréninkům, přátelákům a veškerému zařizování, včetně zdravotních testů.

Zbývá ti čas na něco jiného než basket?

V minulé sezoně téměř vůbec, a to zejména kvůli ohromné porci zápasů a k tomu cestování. V letošní sezoně, kdy Obradoiro působí "pouze" ve španělské lize, by toho času mělo být více. Většinu volného času potom trávím s přítelkyní a se psem. Už jsem stihl zjistit, že na procházky bude Santiago super místem, takže na to se už moc těším.

Chystáš se aspoň na část Svatojakubské pouti, která končí právě v Compostelle?

Možná na tu uvnitř Santiaga, jinak myslím, že budu pouze zjišťovat od kolemjdoucích, jak jim to jde.

Sleduješ zprávy z ČR? Máme tu částečnou prohibici...

Jak už jsem zmínil, tak zprávy sleduji bedlivě, a jelikož prohibice vévodí všem zprávám, tak mi to rozhodně neuniklo. Je mi jasné, že to jsou pro náš národ těžké časy, ale mám pocit, že pár týdnů bez tvrdého alkoholu nikoho nezabije.