Šiřina se rozloučil: Asi jsem si maloval jiný konec, ale rvali jsme se statečně
Potlesk tisícovky diváků sklidil v opavské hale basketbalista Jakub Šiřina, který se loučil v zápase s Litvou. Byl dojatý, ale litoval nepovedené přihrávky v závěru a prohry v kvalifikaci o mistrovství světa. Byl však hrdý, jak se mu povedlo se spoluhráči favorita potrápit. Během ceremoniálu ho potěšil i vzkaz od Jana Veselého a slíbil, že se s národním týmem potká v létě před domácím Eurem nebo během něj.
"Asi jsem si maloval jiný konec. Vítězná trojka v závěru by byla určitě ideální, ale takový je sport," usmál se Šiřina v rozhovoru s novináři. "Kdybychom vyhráli, byla by atmosféra veselejší. Jenže se nestalo a bereme to sportovně. Litva byla lepší a zasloužila si vyhrát," doplnil rodák z Ostravy po prohře 66:74.
Čtyřiatřicetiletý rozehrávač, jenž plnil pro úvodní kvalifikační zápasy roli kapitána za zraněného Vojtěcha Hrubana, přiznal, že duel s Litvou byl dost fyzicky náročný. Češi v první polovině prohrávali o 13 bodů, přesto se dokázali po přestávce vrátit a v závěru sahali po výhře. "Bohužel nám ale na konci nespadly nějaké koše a byly tam nějaké ztráty, což nás stálo vítězství. Jednu z nich jsem udělal i já," litoval Šiřina situace, kdy soupeř získal po jeho chybné přihrávce vedení 71:65 a uklidnil se.
I tak byl ale dvojnásobný nejužitečnější hráč domácí soutěže na tým hrdý. "Klobouk dolů před námi, že jsme se dokázali do zápasu vůbec vrátit. Litva má zkušený tým, v němž je plno kvalitních hráčů, střelců i podkošových hráčů. Porvali jsme se s tím statečně, jen škoda, že jsme to nedotlačili k výhře," uvedl Šiřina po jubilejním, 50. startu za reprezentaci.
Sám příliš neuvažoval nad tím, že je to jeho rozlučka s národním celkem. "Možná byla lehčí nervozita, ale jak jsem vešel na hřiště, nemyslel jsem na to. Spíš mě v závěru štvala ta smolná přihrávka, kdy se to mohlo ještě vyvinout jinak. Bohužel, stalo se," zopakoval Šiřina.
Během ceremoniálu přitloukl hřebík na imitaci svého dresu, stejně jako pár týdnů před ním Kateřina Elhotová, Romana Hejdová nebo Lenka Bartáková. Asistent trenéra Petr Czudek mu přivezl sud piva a organizátoři zase na celoplošné obrazovce přehráli vzkaz od Jana Veselého. Ten mohl přijet i osobně, avšak Fenerbahce Istanbul jej kvůli pokračujícímu programu turecké ligy neuvolnil.
"Nevěděl jsem, co mě čeká, ale bylo to příjemné. Bylo fajn, když vám tleskají spoluhráči a fanoušci. Bylo to dojemné. Potěšil mě i Honzův vzkaz. Věřil jsem, že tady bude, ale bohužel se tak nestalo. S ním bychom byli silnější, ale co se dá dělat. Rozloučíme se v létě a přijedu se za nimi do Prahy podívat," plánoval Šiřina s tím, že možná za reprezentačními kamarády přiveze právě darovaný sud piva s nápisem "Díky, Šířo".
Přestože byl zkušený rozehrávač během loučení dojatý, slzám se ubránil. "Celkem jsem to ustál. Možná nějaký náznak slz byl, ale celkově převládal pocit ze zápasu. Kdybychom však vyhráli, brečel bych jak želva," netajil se rozehrávač, který již třináct let působí právě v Opavě.
V rozhodnutí skončit zůstal pevný i přes přemlouvání spoluhráčů. "To jelo furt. Na olympiádě, po ní... Psal mi Saty (Tomáš Satoranský), to samé Honza Veselý. Já byl ale rozhodnutý tvrdě a jasně. Je to logické řešení," uvedl Šiřina a prozradil, že dres z posledního zápasu dostane někdo z rodiny nebo se o něj bude losovat.
Po deseti letech reprezentace se účastník mistrovství Evropy, světa i olympijských her těší na klidnější režim. Na klubové úrovni však chce v Opavě dál hrát. "Klubová kariéra pokračuje, jen život se zvolní. Nebyl jsem zvyklý mít v létě tolik času, ale na tohle si zvyknu rychle. Těším se na to i na nějakou delší dovolenou," přiznal Šiřina a dodal: "Kdyby mi někdo řekl v dorostu, že budu mít takovou kariéru, myslel bych si, že je blázen, a poklepal si na čelo. Jsem vděčný, že se to povedlo."
