Jágr na EuroBasketu zavzpomínal na Jordana. Chtěl jsem vidět Jokiče naživo, je to génius, uvedl

Jako správný basketbalový nadšenec si Jágr nechtěl nechat ujít velký turnaj. A navíc jako velký Jokičův fanoušek má příležitost uvidět ho přímo v akci. "On byl ten impuls. Chtěl jsem ho vidět naživo. My jsme včera ještě hráli na Kladně, takže jsem nevěděl, jak to udělat. Ale Tomáš Drastil, náš majitel, mi půjčil letadlo, takže jsem mohl ráno přiletět," prozradil.

"Samozřejmě, když jsem viděl, že hrají i naši, tak jsem rád přišel. A zařídil to Edie Tralmaks, který byl na Kladně minulý rok, je Lotyš. Takže to si nějak sedlo a jsem rád, že jsem tady," řekl Jágr v průběhu českého utkání, které reprezentanti nakonec s Portugalci prohráli 50:62.

Atmosféra se podle Jágra teprve rozjede s prvním zápasem domácích Lotyšů. "Myslím, že atmosféra teprve přijde. Ale musím říct, že mě překvapilo, jak je to fyzicky náročné. To jsem nečekal. V televizi to není tak vidět. Když sedíte na palubovce, tak já vždycky říkal: Hokej není basketbal. A teď to budu muset změnit, protože opravdu je to fyzicky náročné pod tím košem," uvedl.

"Jdou do sebe, když se hraje obrana. Překvapilo mě to. Já nevím, jestli jsem starší, jak je všechno pro mě náročnější, ale musím říct, že fakt je zajímavé vidět to v takové blízkosti. Je to jiné. Je to jiné, než když se díváte shora," prohlásil Jágr.

Když Jágr působil v zámořské NHL, chodil na zápasy tamní nejvyšší soutěže. "Viděl jsem pár zápasů v NBA v Americe. A já si myslím, že tady to je daleko víc náročné. Nevím, z jakého důvodu, nejsem takový expert na basketbal. Ale samozřejmě se rád dívám na hráče, kteří hrají jiným způsobem, třeba jako Jokič – dokáže dát koš, dokáže rozehrát, dokáže doskočit, prostě je to génius," hodnotil.

Jak je na tom Jágr a Kladno před novou sezonou? Poslechněte si Hokej bez červené – podcast s Robertem Zárubou:

Z NBA nejraději vzpomíná na comeback basketbalové ikony v hlavním městě USA. "Když jsem byl ve Washingtonu, Michael Jordan začal znovu hrát. Viděl jsem spoustu jeho zápasů. Jako toho nejlepšího jsem viděl. Majitel měl oba dva kluby, takže šance (jít na zápasy) tam vždycky byla. Takže jsem to 'vyzob' dobře," těšilo ho. "A když jsem hrál v Rangers, taky jsem chodil na pár zápasů (Knicks)," dodal.

Sám už se nepovažuje za skvělého basketbalistu. "Teď už jsem daleko horší, ale byly časy, kdy jsem byl dobrý střelec. Když jsem hrál v New Yorku, náš majitel vlastnil Rangers i Knicks. A měli jsme takové tréninkové středisko, kde byly tréninky pro Knicks i pro Rangers, a já jsem chodil po každém tréninku střílet," zavzpomínal.

"Mně se to tam líbilo, protože tam byla mašina, že když to hodíte do koše, tak to tam spadne a zase vám to přihraje. Takže já jsem miloval střelbu. V té době jsem, myslím si, byl dobrý střelec. Jako hráč určitě ne. Běhání, to není můj koníček," přiznal.

Jágra navíc podle jeho slov limitovaly osobní fyzické proporce, hlavně pro smeče. "Mám malý výskok a těžký zadek. Nikdy se mi to nepovedlo. Já jsem byl rád, že jsem se dotknul síťky," dodal.