Klíčová byla vnitřní síla týmu, říká Pumprla po vítězství na domácí půdě
Ačkoli v utkání proti Bosně a Hercegovině českým basketbalistům o nic nešlo, kapitána Pavla Pumprlu výhra 69:64 potěšila. Chtěl totiž po dvou předchozích porážkách s Francií a Ruskem opět přiživit euforii z postupu na mistrovství světa vítězstvím a udělat tak radost fanouškům.
"Bylo důležité, že jsme zakončili kvalifikaci doma vítězstvím. V minulém okně jsme oba zápasy prohráli, a tak jsme si chtěli udržet fanoušky na naší straně," řekl Pumprla. "Chtěli jsme fanouškům poděkovat za podporu. Že přijde tři tisíce fanoušků na zápas s Bosnou, ve kterém o nic nejde, je neskutečné. A je vidět, že tím postupem se něco změnilo," dodal.
Výhra nad Bosnou byla důležitá i z toho pohledu, že nyní český výběr jede do Francie, kde může jen překvapit. A kdyby prohrál i s Bosnou, mohl by zakončit kvalifikaci čtyřmi porážkami, což nikdo v týmu nechtěl.
"I pro nás bylo důležité, že nezakončíme kvalifikaci čtyřmi prohrami. Ve Francii to budeme mít hodně těžké. Ale teď si to tam můžeme jet užít a také si vyzkoušet další věci. Bylo by dobré, kdyby zas dostali minuty i mladí kluci jako Vítek Krejčí, protože každá taková příležitost hráče posouvá dál," připomněl Pumprla debut osmnáctiletého rozehrávače.
Mladík ze Zaragozy se sice za pět minut na hřišti příliš neprosadil, ale podle Pumprly bylo důležité, že Krejčí dostal šanci. "Bylo by pozitivnější, kdyby se s tím mladí kluci dokázali lépe poprat, ale skok je to veliký. Bosna na nás vytvářela svou agresivitou velký tlak a málokdo se s tím dokáže v osmnácti při premiéře za národní tým vyrovnat. Měli s tím problémy i zkušenější hráči včetně mě," připustil Pumprla.
V první půli ale právě nejzkušenější hráč týmu sehrál důležitou roli, když agresivní obranu soupeře ničil nájezdy a k výhře přispěl 12 body. "Soupeř to ode mě asi nečekal. Snažili se na mě vytvořit tlak, ale tím, že jsem hrál na čtyřce, tak mě bránili pivoti, proti kterým šlo najíždět. Jsem rád, že jsem pomohl k výhře," řekl nymburský křídelník.
"Nebylo to snadné, oba týmy hrály dobře v obraně. My ale byli ti šťastnější a o kousek lepší," dodal. Češi navíc opět ukázali týmovou soudržnost a bojovnost, což je zdobilo celou kvalifikaci.
"Klíčová byla vnitřní síla týmu, která nám v minulosti dlouho chyběla. Teď jsme spoustu zápasů ohromně ubojovali, což bylo důležité, když jsme většinou hráli bez našich hvězd. Máme jádro z Nymburka, které je zvyklé na mezinárodní basketbal. K tomu se přibalují ostatní. Tuhle vnitřní sílu a bojovnost je třeba si přinést na mistrovství. Tím tam můžeme něco dokázat," věří Pumprla.
Sám je zvědavý, jaké soupeře Čechům pro šampionát přisoudí los. "Všichni chtějí a zároveň nechtějí Ameriku. Porazit se skoro nedá, ale zase zahrát si proti ní je klukovský sen. Bylo by fajn si ke konci kariéry zahrát proti hráčům, proti kterým jsem si ještě nezahrál a nikde jinde asi už nezahraju. K přáním bych pak přidal i exotičtější země jako Brazílii, Argentinu nebo týmy z Afriky. To by byla zajímavá zkušenost," dodal.
