Kapitánka USK Oblaková před Final Four: Chceme určitě medaili

"Jasným cílem je postup do finále, to chceme jako tým. Pak už je to o jednom zápase, kde se můžete střelecky chytit a může se stát cokoliv. Pilně se připravujeme na Mersin a zatím neřešíme další zápas. Oproti loňsku chceme určitě medaili," uvedla Oblaková.

USK se probojoval do finále Euroligy jen před osmi lety, kdy celou soutěž ovládl. Také tehdy hrály Pražanky v domácím prostředí. Při dalších čtyřech účastech ve Final Four vypadly svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové vždy v semifinále. Naposledy skončily vloni čtvrté, když doplatily na řadu zranění. Oblaková dohrávala neúspěšný zápas o třetí místo proti Salamance se zlomeným nosem.

"Domácí prostředí pro nás bude určitě výhoda. Jsme tu zvyklé hrát, a navíc tu budou naši diváci. Samozřejmě to na nás vytváří tlak, abychom uspěly, ale chtěly jsme hrát před svými fanoušky, takže máme z pořadatelství radost," řekla dvaatřicetiletá rodačka z Kranje.

S Mersinem se USK naposledy utkal před třemi lety, kdy ho deklasoval 109:50. Ještě předtím zvítězily Pražanky doma 82:28. Turecký tým je ale nyní silnější. Vyhrál základní skupinu B a ve čtvrtfinále zdolal 2:1 na zápasy Bourges.

"Jejich tým byl úplně jiný. Turecko je basketbalově hodně zvláštní země. Vždy do nějakého klubu dají hodně peněz, nakoupí špičkové hráčky a tým jde hodně nahoru. Mersin má nového trenéra, kterého známe ze Salamanky, kde byl předtím. Jsou opravdu silní, mají hodně skvělých hráček, ale pokud chceme úspěch, musíme je porazit," podotkla Oblaková. Ve druhém semifinále se utká Fenerbahce Istanbul se Schiem.

Pražanky se před Final Four naladily postupem do finále české ligy, kdy porazily 3:0 na zápasy Hradec Králové. Slovinská reprezentantka strávila v Česku i velikonoční svátky. "Doma barvíme vajíčka jako u vás, v sobotu se chodí do kostela a v neděli je společná snídaně, kde se podává šunka. Velikonoce u nás jsou podobné jako v Česku," uvedla Oblaková.

Na dálku ji podpoří i bratr Jan, který chytá za fotbalové Atlético Madrid. Během sezony se navštívit nestihli. "Když jsme hrály v Salamance, byli jsme v kontaktu, ale bohužel neměl čas dojet dvě hodiny z Madridu na náš zápas. Už si však plánuji, jak za ním vyrazím po sezoně," řekla Oblaková. O fotbale se baví i se spoluhráčkou Maríou Condovou, jejíž bratr Diego zase chytá v Getafe.

"Někdy se bavíme, jak se kluci mají. Taky jsme se navzájem potkali. Diego bohužel tolik v Getafe nechytá, ale pokud se to do budoucna změní, možná by mohla být mezi námi větší rivalita. Uvidíme, jak se jim bude dařit, ale držíme si navzájem palce," dodala Oblaková.