Pan klíčový moment opět úřadoval. Přichází to samo, řekl po historickém homerunu Mužík
V klidu se mu může říkat pan klíčový moment, mistr trefování rozhodujících ran nebo muž bez nervů. Vše na Martina Mužíka sedí dokonale. Jeho homeruny totiž zajišťují českému baseballu historické úspěchy. V minulém roce odpalem za plot poslal reprezentaci na World Baseball Classic, aby se mu stejný počin povedl také přímo na elitním turnaji. V úvodním utkání proti Číně zajistil národnímu týmu veledůležité vítězství, které by mohlo znamenat vytoužené setrvání mezi elitou.
Na pálku přišel v poslední směně jako čtvrtý Čech v pořadí. Jeden spoluhráč byl na druhé metě, další na třetí. Zároveň však v kolonce autů už svítilo jedno varovné světélko a jeho neúspěch by dostal národní tým už do kritické situace, jelikož v závěrečných chvílích střetnutí proti Číně prohrával 4:5.
Martin Mužík ale zase jednou ukázal, že je to muž bez nervů. Hráč, který klíčové momenty umí zvládat skvěle. Čína proti němu sice postavila nového nadhazovače, ale hned do prvního míčku z jeho ruky se hráč extraligového celku Sokol Hluboká opřel takovou razancí, že skončil až na tribuně slavného Tokyo Domu. V oblasti, kde si celá česká lavička mohla zařvat:
"Homerun!"
Navíc ne obyčejný. Homerun za tři body, který český tým okamžitě poslal do vedení 7:5. Sladkou tečku a obrat poté ještě dokonal doběhem střídající běžec Marek Krejčiřík, a jelikož Čína ve své závěrečné hře už skórovat nedokázala, čeští hráči mohli rozjet na lavičce velké oslavy. "Je to skvělý pocit. Na nic jsem nečekal a na lavičce panovala obrovská radost. Vzali jsme štěstí do vlastních rukou a vyhráli jsme," pochvaloval si jeden z hrdinů utkání.
Mužík odpalem za plot, který přinesl výhru, dal vzpomenout na podobně ikonický moment ze září loňského roku, kdy jeho homerun ve finále kvalifikace World Baseball Classic proti Španělům přinesl Česku dva body, které se staly rozhodujícími při výhře 3:1 a zajistily reprezentaci historický postup mezi smetánku světového baseballu.
"Trochu mě to do Regensburgu vzalo. Ale takové odpaly přichází samy. Je to nějaká svalová paměť, kterou v sobě člověk má. Snažil jsem se, abych na tento turnaj byl co nejlépe připravený a tady se práce ukazuje," řekl.
U svého odpalu ale měl i nervy, jelikož bylo sice od začátku jasné, že míček poletí daleko, ale zároveň nebylo jisté, že se udrží v hřišti. Balón se pohyboval hodně na hraně a kdyby uhnul přibližně o dva metry více, místo euforie by přišlo obrovské zklamání.
"Modlil jsem se za to, aby v hřišti zůstal, přeci jen to bylo hodně blízko. Radost kluků na lavičce byla obrovská. Jsem za to hrozně rád, protože jsme jedna velká rodina a jsme si všichni hrozně blízko. Každý máme radost z úspěchu toho druhého," pochvaloval si.
Vyzdvihl i moment, jak tým zareagoval na sedmou směnu, kdy Čína čtyřkrát bodovala a dostala se do vedení 5:4.
"Ta víra v sebe a druhého tam je u každého hráče. Ať se zeptáš kohokoliv. Věříme si a to nás žene kupředu. Máme to v sobě," dodal.
Češi se díky výhře výrazně přiblížili udržení mezi elitou mistrovství světa. V japonské skupině B mají zatím stoprocentní bilanci a z pěti týmů sestupuje jen jeden. Čína má nyní bilanci dvou porážek a zbývají jí odehrát ještě dva duely.
