Zkoušela jsem furt něco měnit, ale nebyl to můj den, řekla Špotáková
Amsterdam - Zkusila změnit rozběhy, oštěpy i povzbuzování na stadionu, kdy se roztleskáním diváků snažila nabudit. Oštěpařka Barbora Špotáková však nedokázala najít recept, jak prolomit marnou snahu o obhajobu titulu na holandském mistrovství Evropy v Amsterdamu. Po pátém místě byla psychicky na dně, protože v minulých týdnech už se zdálo, že se po zlomenině nohy vrací k obvyklým výkonům.
Když si v březnu přivodila vážné zranění, s jejím útokem na třetí olympijské zlato v řadě to vypadalo zle. Přesto bojovala, připravovala se, ale nemohla běhat. Na mistrovství republiky v Táboře dokázala hodit nejlepší výkon roku na světě 66,87 metru a naladila se na pozitivní notu. Po finále ale přišla mezi novináře zlomená.
"Nechci to v tomhle rozpoložení moc hodnotit, je to dost těžké," řekla smutně. "Určitě by bylo příjemnější po těch peripetiích zažít nějaký úspěch, než dostat takovou ťafku," prohlásila a jen stěží schovávala slzy. "Zkoušela jsem furt něco měnit, ale komu není rady, tomu není pomoci. Nebyl můj den, vymlouvat se na nic nebudu."
Rozběh, to byl v závodě její problém. Tři měsíce totiž nemohla běhat, a tudíž i házet z rychlosti. První letošní závod po zranění absolvovala dokonce skoro z chůze a přeskoku, naplno běžela až v Táboře a při kvalifikaci v Amsterdamu a při obou závodech hodila daleko. Jenomže tentokrát na Olympijském stadionu foukal vítr do zad a Špotáková byla moc rychlá.
"Hnalo mě to dopředu. Já jsem zvyklá letos házet z takových polorozběhů, v poloviční rychlosti a najednou zafouká do zad a je to úplně jiné. To jsem nezvládala. V rychlosti jsem letos vůbec neházela, jen z nějakých podskoků, to pak nejde," uvedla oštěpařka.
Dlouho zvažovala, jestli do Amsterdamu vůbec pojede. Nejdřív ujistila, že určitě ne. Když se jí zahojila zlomená noha, zjistila, že potřebuje závodit. Změnila názor. V aktuálním psychickém rozpoložení ale nechtěla hodnotit, jestli to bylo dobré rozhodnutí. "To zhodnotím po konci sezony," prohlásila.
Trenér Špotákové Rudolf Černý:
"Otřepe se z toho, když si uvědomí, že trénink byl o kompromisech. Nedá se to tak rychle dohnat. Teď je ještě nějaký čas, připravíme to a líp vyladíme. Lepší teď než na olympiádě. Natrénováno má hodně, ale má výrazně méně naházeno. Také měla málo závodů, takže to byl dobrý trénink na Rio. Doháníme to manko, byli bychom rádi, kdyby to dopadlo líp, ale nevidím to nějak tragicky."
Těšit ji může skutečnost, že si před Riem alespoň vyzkoušela dva závody ve třech dnech. "Jestli mě to nesejme, což snad ne," uvedla. "Po těch peripetiích by byl rozhodně víc nakopávající nějaký úspěch než taková kudla do zad. To vás srazí dolů. Tři měsíce jsem byla špatná, a když jsem konečně začala věřit, tak tohle. To je na prd," řekla.
Do jejího olympijské závodu zbývá ještě pět týdnů. Špotáková nechce dohánět běžecké manko v tréninku, potřebuje se srovnat hlavně psychicky a víc si věřit. A házet z plného rozběhu. Čeká ji ještě mítink Diamantové ligy v Monte Carlu, podle trenéra Rudolfa Černého možná ještě najdou nějaký menší závod.
"Fyzicky se cítím dobře, tak uvidíme," řekla s tím, že nemoc po závodu v Táboře se na ní neprojevila. "Třeba si na té 'Diamantovce' zlepším náladu. Určitě se na to nevykašlu, to v žádném případě. Potřebuju házet, závodit. Je dobré, že můžu, že mě nic nebolí, nemám se na co vymlouvat," dodala světová rekordmanka.
