Svět se loučil s Danou Zátopkovou ve stínu pandemie
V úzkém kruhu nejbližších přátel a osobností českého sportu proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s atletickou legendou Danou Zátopkovou. Podařilo se alespoň zorganizovat vystoupení armádního uměleckého souboru Ondráš, jehož písně za doprovodu cimbálu si olympijská vítězka z Helsinek 1952 přála.
Někdejší úspěšná oštěpařka Zátopková, vdova po legendárním vytrvalci Emilu Zátopkovi, zemřela v pátek 13. března ve věku 97 let. Obřad ovlivněný mimořádnými opatřeními zorganizovaly Český olympijský výbor a armáda. Místo posledního rozloučení bylo do poslední chvíle tajné, aby se tam neshromažďovala veřejnost.
"Paní Dana Zátopková si přála, aby se na ni vzpomínalo jenom s radostí, ne se smutkem. Jsme rádi, že alespoň v nouzovém režimu jsme připravili to rozloučení důstojně," komentoval peripetie pro Českou televizi šéf Dukly Jaroslav Priščák.
Mezi hosty bylo několik olympijských medailistů a blízkých přátel Dany Zátopkové včetně Jarmily Kratochvílové. Dorazil také olympijský vítěz Milan Hnilička, předseda Národní sportovní agentury. Ve stojanu s oštěpy nechybělo koště, které Emil Zátopek manželce na její přání vyrobil z jejího zlatého olympijského oštěpu. Věnec poslal prezident Miloš Zeman.
Zátopkovi patřili k nejznámějším sportovním párům světa. Po úmrtí bývalé světové rekordmanky proto do Česka přicházely kondolence od vrcholných sportovních představitelů z celého světa. "Dostali jsme kondolenční list od předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha, který ve svém dopise vysoce oceňoval Danu tak, jak jsme ji znali. Nejenom jako sportovce, ale i jako člověka," uvedl jako příklad předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Z Kalifornie dorazila kondolence od Olgy Fikotové Connollyové, která se Zátopkovou sdílela první okamžiky svého vztahu s americkým kladivářem Haroldem Connollym. Na OH v Melbourne 1956, kde Fikotová vyhrála a seznámila se se svým mužem, bydlely společně. Při svém smutečním projevu tento příběh připomněl sportovní komentátor Štěpán Škorpil. Zátopková si podle něj přála veselé rozloučení. "Prožila naplněný život. Ráda popisovala, jak se s Emilem svým životem vlastně prosmáli a prozpívali, milovali lidové písničky. Jejich špičkování bylo pověstné," vzpomínal.
Pohnutým hlasem pak promluvil další z blízkých přátel Zátopkové, bývalý ředitel Českého atletického svazu František Fojt. "Dana byla srdcem i duší atletka a tomuto sportu zasvětila celý život," vyzdvihl. Na obřadu nechyběl ani současný předseda atletického svazu Libor Varhaník. "Byla to nejenom atletická legenda, ale byla to i vzácná žena, která motivovala generace atletů a přiváděla je k excelenci. Její odkaz tu bude navždy. Všem je moc líto, že opatření neumožňují představitelům evropské a světové atletiky, aby se rozloučení zúčastnili," řekl České televizi.
Rozlučkové akce pro veřejnost by měly následovat, až se epidemie koronaviru přežene a znovu bude možné se scházet. Měla by to být zádušní mše v Břevnovském klášteře a uložení ostatků Zátopkové na hřbitově Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm vedle jejího manžela, které by se mělo uskutečnit v září v době tradičního běhu rodným krajem Emila Zátopka.
Zátopková vedle zlaté medaile z Helsinek získala i olympijské stříbro o osm let později v Římě. Mnohonásobná česká šampionka se dvakrát stala mistryní Evropy (1954 a 1958) a v roce 1958 vytvořila v 35 letech výkonem 55,73 metru světový rekord. U sportu zůstala i po konci kariéry v roce 1962. Pracovala jako trenérka, v letech 1960-1972 byla členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace.
V roce 1998 obdržela Olympijský řád, o 15 let později převzala medaili Za zásluhy. Manžela Emila přežila téměř o dvacet let. Oba se narodili 19. září 1922 a ve stejný den se také stali v Helsinkách olympijskými vítězi.
