Vadlejch hází stabilně přes 80 metrů. Mé limity jsou ještě někde jinde, věří
Nymburk - Dlouhé roky o něm trenér a světový rekordman Jan Železný mluvil jako o obrovském talentu, ale až v letošní sezoně se oštěpař Jakub Vadlejch definitivně prosadil do světové špičky. Čtyřiadvacetiletý atlet stabilizoval výkonnost a může být černým koněm závodu na mistrovství světa v Pekingu.
Osmdesát metrů pražský rodák Vadlejch poprvé přehodil už v osmnácti letech, tentýž rok vylepšil český juniorský rekord na 81,95 metru. Před pěti lety si vytvořil osobní maximum 84,47 metru, poté se ale jeho výkonnost zhoupla dolů. "Tehdy jsem házel, jak mi ruce a nohy narostly. Jeden hod jsem třeba trefil, ale pak jsem vůbec nevěděl, co dělám," řekl oštěpař.
Trpělivá práce přinesla ovoce
Vadlejch si letos po pěti letech několikrát vylepšil osobní rekord, v Karlstadu až na 86,21 metru, s čímž je ve světových tabulkách osmý. Ale hlavně, sinusoida jeho výkonnosti se vyrovnala: za 81 metrů letos hodil jedenáctkrát.
Trvalo mu pět let, než pochopil mechaniku oštěpu. Do té doby spíš experimentoval. "Hromadily se chyby, člověk myslí na moc věcí najednou. Do toho přišlo zranění levého kotníku. Technika se rozbořila," vzpomínal na špatná léta. Vrátil se tak k technice ze začátku kariéry. "Člověk musí hlavně věřit," prohlásil. Spíš než se soupeři ale bojoval sám se sebou. "S vlastním limitem. Myslet na ostatní, to je začátek konce," upozornil.
Jakub Vadlejch:
"Máme natrénováno snad dvakrát tolik, co ostatní oštěpaři ve světě. Jde jen o to to z těla vydolovat… A musí to být hlavně kvalitní technický hod, pak s tím přijdou i metry."
Zdraví a psychika, to jsou hlavní aspekty Vadlejchova znovuzrození. "Neměl jsem problémy. Tréninkové ukazatele byly ve všem téměř na maximu, do toho jsem se přestal bát závodů, srovnal jsem si hlavu," podotkl Vadlejch.
Vysněná devadesátka není tak daleko
Mistrovství světa, Diamantová liga či mítink v Čechách jsou pro něj nyní stejné závody. "Vždycky mi říkali, že umím házet jen v Domažlicích nebo v Kolíně, kde jsou tři lidi," uvedl. "Od té doby, čím je to větší závod, hážu dál, mám větší motivaci. Podvědomí funguje," tvrdí.
Na životní hod prý ještě čeká. Musejí se sejít podmínky, technika, forma. Pak mu může oštěp odletět k 90 metrům. "Já doufám, že ještě nejsem v ideálním oštěpařském věku. Říká se, že ten je kolem třiceti. Myslím, že moje limity jsou ještě někde jinde. Doufám, že se k nim někdy přiblížím," řekl.
