V Bruselu padly rekordy v hodinovce, rychle běžel sprinter Polák
Diamantový mítink v Bruselu ozdobily dva nové rekordy v hodinovce. První zaběhla Sifan Hassanová (18 930 metrů), posléze ji napodobil Mo Farah (21 330 metrů). Třetím místem na dvoustovce se blýskl sprinter Jiří Polák.
Dosavadní rekord v hodinovce, který výkonem 18.517 metrů zaběhla v roce 2008 v Ostravě Etiopanka Dire Tuneová, překonala i Lonah Salpeterová z Izraele. Keňská rodačka urazila 18 571 metrů.
Rekordní vzdálenost v hodinovce uběhla i světová rekordmanka v maratonu Brigid Kosgeiová, která skončila druhá za Hassanovou výkonem 18 904 metrů. Pak ale byla ze svého prvního velkého závodu na oválu diskvalifikována za vykročení z dráhy.
V polovině časového limitu se závodnice držely přesně na hraně rekordního výkonu. Po 40 minutách se favoritky Hassanová a Kosgeiová oddělily od zbytku pole a střídáním v čele vystupňovaly tempo. Minutu před koncem už bylo jasné, že rekord padne. Krátce po výstřelu ohlašujícím závěrečných 60 sekund zaútočila Hassanová.
Sedmadvacetiletá Nizozemka, jež se z Bruselu vydá na úterní Zlatou tretru do Ostravy, odrazila odpor o rok mladší Keňanky a skončila jen 70 metrů pod devatenáctikilometrovou hranicí. Bývalý rekord překonala o více než jeden ovál.
Těsnější byl souboj nejlepších mužů s výkonem Haileho Gebrselassieho 21 285 metrů. Chvílemi za ním těsně zaostávali, ale po 45 minutách se tempa ujal Farah a zrychlovalo se. Legendárního britského vytrvalce, který závodil na dráze poprvé od odchodu na silnici v roce 2017, se držel jen jeho tréninkový parťák Bašír Abdi.
Ten pět minut před koncem převzal vedení a těsně před Farahem proběhl v rekordním čase metou 20 000 metrů. Závěrečná minuta ale už patřila Farahovi, který se tak stal novým světovým rekordmanem v hodinovce. Zároveň připravil současného věhlasného atletického manažera Jose Hermense o evropský rekord, který vydržel 44 let. Rekordní vzdálenost překonal i Abdi (21 322).
Dvaadvacetiletý Polák se v ryze evropském poli prosadil na třetí místo, i když časem 20,89 sekundy zaostal o 26 setin za osobním rekordem z vítězného mistrovství republiky v Plzni. Porazili ho jen Ital Eseosa Fostine Desalu (20,39) a rovněž debutující Slovák Ján Volko (20,81).
Útok na nejlepší historický čas na 1000 metrů nevyšel olympijské vítězce na patnáctistovce Faith Kipyegonové. Keňská závodnice kilometr uběhla za 2:29,92, čímž zaostala takřka o sekundu za výkonem Rusky Světlany Mastěrkovové z roku 1996. Byla pomalejší i než v srpnu v Monaku.
Mítink atletické Diamantové ligy v Bruselu:
Muži: 200 m (vítr +0,1 m/s): 1. Desalu (It.) 20,39, 2. Volko (SR) 20,81, 3. Polák (ČR) 20,89.
1500 m: 1. J. Ingebrigtsen (Nor.) 3:30,69, 2. Gómez (Šp.) 3:34,64, 3. Kiprugut (Keňa) 3:37,93.
20 000 m: 1. Abdi (Belg.) 56:20,02, 2. Farah (Brit.) 56:20,30, 3. Millán de la Oliva (Švéd.) 59:41,32.
Hodinovka: 1. Farah 21 330, 2. Abdi 21 322, 3. Millán de la Oliva 20 128.
Tyč: 1. Duplantis (Švéd.) 600, 2. Broeders (Belg.) 570, 3. Nilsen (USA) 560.
Ženy: 100 m (+0,2 m/s): 1. Rosiusová (Belg.) 11,43, 2. Zahiová (Fr.) 11,56, 3. Siragusaová (It.) 11,57.
400 m: 1. Baumgartová-Witanová (Pol.) 52,13, 2. Horvatová (Slovin.) 52,70, 3. Wyciszkiewiczová-Zawadzká (Pol.) 52,78.
1000 m: 1. Kipyegonová (Keňa) 2:29,92, 2. Guerrerová (Šp.) 2:35,64, 3. Butterworthová (Kan.) 2:37,26.
Hodinovka: 1. Hassanová (Niz.) 18 930 metrů - světový rekord, 2. Salpeterová (Izr.) 18 571, 3. Cheronová (Keňa) 18 341.
100 m př. (-0,2 m/s): 1. Zagreová (Belg.) 13,21, 2. Graversgaardová (Dán.) 13,26, 3. Missinneová (Belg.) 13,55.
Výška: 1. McDermottová (Austr.) 191, 2. Kinseyová, 3. Skoogová (obě Švéd.) obě 188.
