Prohra, pád nebo zranění. Ty mě posouvají ze všeho nejvíce, míní Malíková
Barbora Malíková si druhý rok v řadě převzala ocenění České obce sokolské. Nejúspěšnější reprezentantka do 18 let dokázala vyhrát dorostenecké ME a potvrdila svůj atletický talent. Nadějná čtvrtkařka je však toho mínění, že více než úspěchy ji posouvá překonávání překážek.
K lepším výkonům českou dorosteneckou rekordmanku na tratích 400 a 800 metrů motivují spíše ty méně šťastné okamžiky, které zažívá. "Posouvají mě určitě ty dobré výkony, ale více mě posouvá třeba prohra, pád nebo zranění, když já se musím dostat zpátky. Uvědomit si, co jsem udělala špatně a co udělat pro to, aby se to neopakovalo," uvedla čtvrtkařka, která se před dvěma lety jako patnáctiletá stala seniorskou mistryní republiky na 400 metrů.
Dříve měla období, kdy také hodně spoléhala na talismany, kterých na pravé ruce nosila i čtrnáct. Postupně se jich ale zbavuje. "Různě jsem je přehazovala a dávala jsem na ně i karabinku, aby to mělo řád a smysl. Když to tak nebylo, nebyla jsem ve své kůži. Mám jich ale čím dál tím míň a víc začínám věřit v sama sebe," vysvětlila.
V loňském roce bylo pro ni nejtěžším závodem dorostenecké mistrovství Evropy v maďarském Györu. Jejímu vítězství předcházela nejistota a obavy. "Věděla jsem, že mám na to být první, ale hlava na to nebyla připravená. Ani jsem nevěděla, jak se mám rozcvičit," vzpomínala dorostenecká mistryně světa z roku 2017.
V tu chvíli se svou trenérkou Janou Gellnerovou najely na zaběhnutý rituál, který ji měl uklidnit a pomoci jí zapomenout na roli favoritky. "Pomáhá mi si projít celý závod, jednou dvakrát v ten den a pak už na to nemyslet. Pustím si hudbu, snažím se regenerovat a mít prázdno v hlavě."
Vrcholem letošní sezony pro Malíkovou bude červencové ME juniorů ve švédském Borasu. Má jasno, čeho chce dlouhodobě v atletice dosáhnout. "Chci ze sebe vyždímat všechno, co ve mně je, a uvidíme, kam mě to dostane. Konkrétní sen třeba v podobě olympiády v hlavě nemám," dodala.
