Ogrodníková se pere s teplotním rozdílem, karanténou i psychikou. První házení byla katastrofa, přiznala
Nikola Ogrodníková se na podzim přidala ke skupině Jana Železného, dala dohromady loni bolavou kyčel a může naplno trénovat. Jenže. O značnou část elánu ji podobně jako řadu dalších připravila pandemie koronaviru. Po předčasném odjezdu ze soustředění v Jihoafrické republice se skvělá česká oštěpařka těžko adaptovala na nouzový režim v Česku.
K házení se už letos dostala, ale rozhodně ji nenadchlo. "To první byla teda katastrofa. Ani další házecí tréninky nebyly nic moc nebo jak bych si představovala. Nějak se ještě peru s tím teplotním rozdílem, karanténou a psychikou. Postupně se to ale bude vracet k tomu, kde jsme skončili v Africe," řekla pro svazový web devětadvacetiletá oštěpařka.
Od přestupu k Železnému, který se odehrál po MS v Dauhá, si Ogrodníková slibovala srovnání techniky i uzdravení bolavého těla. V Africe se tomu věnovali. "V technice jsme s trenérem pracovali hlavně na odbourání chyb a vzorců, které stále dělám a mám je špatně naučené, abych házela co nejšetrněji vůči tělu, co nejdále a abych ukočírovala tu obrovskou energii. Trochu mě mrzí, že jsme odjeli o měsíc dříve. Po technické stránce mi to pilování v teple bude trochu chybět," posteskla si vicemistryně Evropy z roku 2018.
Pochvalovala si, že se na kempu zlepšila silově i rychlostně. Ve skupině se jí zalíbilo. "Všichni jsou mnoho let skoro jako moje rodina a jsou dny, kdy opravdu přemlouvám své tělo, aby se hnulo a něco ze sebe předvedlo. A právě ta skupina vás podrží a nabije," prohlásila Ogrodníková. Dosud byla zvyklá trénovat sama, nyní se v ženské části Železného skupiny připravuje s kamarádkami Irenou Gillarovou a Nikol Tabačkovou.
Jako by byl podzim
Po návratu z JAR musela do čtrnáctidenní karantény. "Takže to bylo po sportovní stránce dost těžké. Jak jsem už mohla ven, tak jsem byla zprvu ráda, ale pak mě štvalo, že je zima a nevím, co bude. Tělo bylo povolené a tréninkově všechno spadlo. Přišla jsem si, jako by byl podzim, kdy už je konec sezony. Myslím, že jsem za ty roky už zhýčkaná teplem a po dlouhé době jsem viděla jaro v Česku," vyprávěla.
Tělo ji v přípravě nijak nelimituje. "Na kyčli jsem v Africe hodně zapracovala s Ottou Pospíšilem, se kterým jsme spolupracovali už pár let. Nadále se cvičení věnuji. Teď je spoustu času se těmto věcem věnovat o to víc," uvedla.
Ale je pro ni těžké najít pohodu v současné nejisté situaci. "Některé dny to snáším lépe, jindy hůř. Na druhou stranu si neumím představit, že bych přestala trénovat. To jediné mi teď vlastně pomáhá zapomenout na svět okolo. Každý teď prožívá své strasti. Myslím, že si s přáteli hodně psychicky pomáháme a snažíme se tohle období nějak přečkat a myslet na lepší časy," přemítala.
