Loví nejlepší atlety světa. Peřinová má slabost pro sprinty

Jen pro představu. Jak vypadá jeden den reportérky na MS v atletice: "Ráno kolem třetí nebo čtvrté hodiny přichází bodový scénář od Roberta Záruby. Když vstanu, podívám se, co mám udělat. Na stadion přijedu s předstihem, abychom střihli výpovědi sportovců. Když jsou zahraniční, musím je přeložit. Poté jdu do mixed zóny. Zjistím, jaký je bodový scénář pro odpolední program, nastříháme, pak mám tak hodinku na oběd a jdu znovu do mixed zóny. Po skončení programu čekám zhruba půl až tři čtvrtě hodiny, než dorazí finalisté. Poslední lidé, se kterými chci udělat rozhovory. Kolem jedenácté odcházím, po půlnoci jsem na hotelu a rychle spát."

Dobrým předpokladem pro práci televizní reportérky je sportovní zkušenost na vlastní kůži. Peřinová není výjimkou. Atletice se věnovala od dětství. Její doménou byla disciplína, která se poprvé na MS v Londýně představí až v závěrečný den.

"Jendou po tréninku jsme blbli a dali jsme si závod na 400 metrů v chůzi. A protože jsem celou tréninkovou skupinu porazila téměř o 100 metrů, trenérka zavětřila, že by tam něco mohlo být. Zajeli jsme za současným reprezentačním trenérem Ivem Pitákem," popisovala Peřinová své začátky coby chodkyně.

"Když jsem asi po měsíci vybojovala stříbro na mistrovství republiky, celé se to rozběhlo. Už se mě nikdo neptal, chceš – nechceš. Už mi to zůstalo," řekla.

V 17 letech nastal problém. Přetrénování. Končila tehdy gymnázium, mířila na vysokou školu a atletika už nemohla hrát prim.

Sportovec číslo jedna

Výhybka však odklonila cestu od atletiky na krátký čas. Nyní se Peřinová propracovala mezi nejlepší reportérky a mine ji jen málokterý atlet. Největší hvězda současnosti Usain Bolt si ji vyloženě oblíbil a poskytuje jí interview i po rozbězích nebo po semifinále.

"Pro mě je to asi nejoblíbenější sportovec. Nejen proto, že je nejlepší v atletice, ale proto, jaký je to člověk. Je nesmírně vstřícný vůči médiím i k fanouškům. To bylo vidět i na Zlaté tretře v Ostravě. Padesát minut šel čestné kolo a podepisoval se jim," vzpomínala Peřinová.

Když Usain Bolt, tak sprint. Podobně volí i Peřinová – krátké běhy patří mezi její nejoblíbenější. "Je to rychlé, dramatické a člověk dopředu neví, jak to dopadne."

"Hi, I am Sam. What’s your name?"

Během týdne se toho na světovém šampionátu udá opravdu hodně. U mikrofonu se střídají desítky, ba stovky sportovců. Na zlatého z tyčky Sama Kendrickse jen tak Peřinová nezapomene. "Byla jsem hrozně mile překvapená, když přišel a řekl 'Hi, I am Sam. What’s your name?' Byla jsem v šoku, protože tohle se normálně neděje. Sam je strašně pozitivní člověk. Vášnivě povzbuzuje všechny ostatní," vyprávěla.