Legenda odchází. Nejlepšího sprintera všech dob Usaina Bolta čeká poslední závod kariéry

Muž, který je mnohými považován za nejlepšího sprintera všech dob, poběží na nadcházejícím mistrovství světa svůj poslední závod. Odejde i tentokrát jako vítěz? A dokáže ještě konkurovat nastupující generaci? Když mu stejnou otázku položil na tiskové konferenci jeden z novinářů, tradičně dobře naloženého Jamajčana tím jenom pobavil. "No, pořád jsem ještě nejrychlejší muž na světě, takže musím odpovědět – ano."

Můj přístup je nechat všechno plavat

Usain Bolt je zcela bez pochyb výjimečný atlet. Drží světové rekordy v běhu na 100 i 200 metrů (což se mu podařilo jako prvnímu člověku od doby, kdy se čas začal měřit povinně automaticky), jako člen jamajského sprinterského kvarteta je držitelem světového rekordu v běhu na 4 x 100 metrů a hlavně – na třech po sobě jdoucích olympiádách získal zlatou medaili ve všech těchto disciplínách.

(O zlato ze štafety z olympiády v Pekingu 2008 ovšem nedávno přišel, jelikož jeho kolega z vítězného týmu Nesta Carter byl pozitivně testován na přítomnost zakázané látky v těle.)

Výjimečná však není jen Boltova výkonnost. Zatímco jeho soupeři se před důležitými závody hluboce soustředí a na první pohled je na nich znát, že aby se "dostali až sem", dlouhá léta tvrdě dřeli, Bolt rozdává úsměvy na všechny strany, předvádí tanečky a chová se, jako by běhání – a život sám – nebylo nic jiného než jen zábava a radost.

"Dělám to pro lidi. Prostě miluju tanec," tvrdí s úsměvem Bolt. Pak ale vážněji dodává, že schopnost se před závodem uvolnit mu pomáhá běhat rychleji. "To, co vidíte na trati, je prostě moje osobnost, která se dere na povrch. To jsem já, jak se bavím. Pomáhá mi to uvolnit se. Když se člověk moc soustředí, dělá pak chyby. Takže můj přístup je – nechat všechno plavat."

Jamajskému sprinterovi se tenhle přístup očividně vyplácí, ne vždy byl ale Bolt takový. Když v roce 2002 nastupoval na domácí půdě v Kingstonu k závodu na 200 m na juniorském mistrovství světa, byl prý tak vyklepaný, že si omylem obul boty obráceně. "Nikdy v životě jsem nebyl tak nervózní. Celý jsem se klepal, protože všichni čekali, že vyhraju nebo že aspoň získám medaili. Tenhle okamžik mi změnil celý život, protože po závodě jsem si uvědomil – proč bych se vlastně měl stresovat?"

Nutno dodat, že Boltovi se k této myšlence docházelo relativně snadno, jelikož ve svých 15 letech závod ovládl, a to přesto, že závodil s chlapci až o čtyři roky staršími, než byl on sám. Bolt se tak stal nejmladším juniorským mistrem světa ve sprintu. 

Přírodní úkaz

Usain Bolt na první pohled nemá zrovna ideální předpoklady k tomu stát se úspěšným sprinterem. Předně je – dle zažitých představ – příliš vysoký. Jamajčan měří 195 cm, za ideální pro sprintera přitom bývá považovaná výška mezi 180 a 185 cm. A to není vše – Bolt trpí skoliózou, vrozenou deformací páteře, kvůli níž má jednu nohu o více než centimetr kratší než druhou. Handicap, který by člověka měl vyřadit z vrcholového sportu, dokázal ale Bolt díky tvrdému tréninku překonat. 

"Podívejte se na jeho tělo," vyzval při jednom rozhovoru novináře Guardianu Boltův manažer Ricky Simms. "On je přírodní úkaz. Když jsem ho poprvé vzal na dráhu, běžel tak, jak jsem nikoho v životě běžet neviděl. Je to, jak když si pustíte Discovery Channel a vidíte geparda, způsob, jakým klade nohy, způsob, jakým funguje biomechinka jeho těla. U Usaina je to podobné. Biomechanika je prostě dokonalá a ta síla, kterou dokáže vyprodukovat, je prostě jako stvořená pro běhání."

Bylo to jednoduché a vyhrával jsem

Pravdou je, že Usain Bolt patřil k velkým talentům už od dětství. Začínal sice s kriketem, ale brzy si trenér všiml, že vlohy má především pro běh. "Hrál jsem kriket, ale nějak se stalo, že jsem běhal rychle. Takže se řeklo, zkus atletiku. No a tak jsem zkusil atletiku, a protože to bylo jednoduché a já jsem vyhrával, tak jsem v tom pokračoval," říká lakonicky Bolt.

Mladý Bolt od začátku své běžecké kariéry vynikal mezi ostatními. Jeho žákovský trenér později vzpomínal, že v patnácti letech běhal Usain tak rychle, že mu raději ani neukazoval časy, kterých mladý talent dosahoval, aby mu to nestouplo do hlavy. Pak přišly dva triumfy na juniorském mistrovství světa a od Bolta se doma na Jamajce čekaly velké věci.

Místo toho se ale dostavil výsledkový útlum. Usaina potkala série zdravotních obtíží a postupně se začalo spekulovat, že Bolt se více než atletice věnuje světským radovánkám. O mladém sprinterovi bylo známé, že se rád baví, party mu rozhodně nebyly cizí a nikdy se netajil svou zálibou v krásných dívkách, jenže takhle to prý podle Bolta nebylo. "Jamajčané mají tendenci velmi rychle soudit. Když jdu na party, potkám tam kamarádku, udělám si s ní fotku a pak se zraním při tréninku, najednou je to chyba té dívky. Takoví lidé prostě na Jamajce jsou."

Bál jsem se, že jsem to přehnal

Po několika matných letech se ale přece jen dostavil velký seniorský úspěch. Na mistrovství světa 2007 v Ósace vybojoval Bolt stříbrnou medaili na trati 200 m. To byl pro jamajského borce zlomový okamžik, tehdy se prý začal věnovat atletice opravdu naplno. Když se o rok později blížily olympijské hry v Pekingu, Bolt už byl jedním z největších favoritů na vítězství na obou nejkratších tratích.

Mnozí jistě ještě dnes vzpomínají na Boltův triumf na stovce. Tehdy čerstvě dvaadvacetiletý sprinter utekl všem svým soupeřům a dobrých 15 metrů před cílem už divoce slavil svou první zlatou olympijskou medaili. Jamjčan nejenže si doběhl pro vítězství, ale časem 9,69 sekundy pokořil světový rekord. Po závodě však neslyšel jen slova chvály, hodně lidí ho kritizovalo za "nemístné oslavy". Jacques Rogge dokonce prohlásil, že by Bolt měl mít více respektu ke svým soupeřům.

"Bál jsem se tehdy, že jsem to přehnal. Ale pak jsem šel za pár klukama a ptal se: 'Zdálo se ti, že jsem ti neprokázal dost respektu?' A oni říkali: 'Ne, kdybychom vyhráli, asi bychom udělali to samé.' Já jsem měl prostě radost, a tak jsem slavil." S odstupem ale už zase – se svým typickým sebevědomím – dodal: "Zpomaloval jsem dlouho před finišem a vůbec jsem nebyl unavený. Mohl jsem jít klidně rovnou zpátky na start a zaběhnout to celé znova."

Jestli se nedostanu mezi 50 nejlepších fotbalistů...

Později Bolt přidal dalších osm olympijských triumfů a jedenáct titulů mistra světa. Nyní ho čekají poslední dvě klání v kariéře – na blížícím se mistrovství světa se představí na stovce a ve štafetě. A pak konec.

Nejúspěšnější sprinter všech dob končí s atletikou, ze sportovních kolbišť bych však zmizet nemusel. Jeho snem je prý vrhnout se na fotbal. "Jestli se nedostanu mezi 50 nejlepších hráčů světa, tak to nemá smysl," prohlásil. Nechme se překvapit, jestli známý vtipálek Bolt jenom žertoval, nebo to s fotbalem myslí vážně.