Dvě medaile, dva osobní rekordy. Vadlejch s Frydrychem mířili ještě výš
Londýn – Neskutečné finále. Sedmnáct hodů se vešlo mezi 85 a 90 metrů. Byla to bitva, jak správně odhadl Jakub Vadlejch po kvalifikaci. A podle očekávání hlavně mezi Českem a Německem. Oba Češi – Vadlejch i Petr Frydrych – hodili oštěp nejdále v životě.
Tohle svět ještě neviděl. Bitva o centimetry těsně pod devadesáti metry. Žádný hod neulétl, jak se už několikrát v minulosti stalo, o to však souboj na prvních pozicích byl dramatický do posledních chvil.
Vetter potvrdil své umění i formu. Nakonec zvítězil, ale kvalifikační hod 91,20 zdaleka nezopakoval a nechal bitvu o zlato otevřenou. Scéna pro nádherné představení byla připravena.
"Přijel jsem s tím, že chci vylepšit sezonní maximum a to se povedlo," prohlásil Vadlejch.
První pokus rozhodně nebyl v jeho podání zajišťovací. Hluboko pod 80 metrů. "Představoval jsem si lepší začátek," připustil. Druhá série a oštěp hledá devadesátku. "Cítil jsem, že to je skvělý hod, a když pak změřili 89 (přesně 89,73), tak skvělý pocity."
Myslel si ještě na víc. "Od druhého pokusu už jsem dělal to svoje a věřil jsem, že můžu hodit daleký hod," řekl. "Snažil jsem se posouvat dál, takže strachování tam bylo, možná nejvíc jsem se bál Péti (Frydrycha). Ale je to závod, do posledního pokusu jsem se snažil být koncentrovaný," popisoval.
Velké štěstí?
Čtvrtá, pátá i šestá série patřila právě Frydrychovi, nejpřekvapivějšímu medailistovi. Až do poslední série byl čtvrtý, ač nechybělo mnoho. Hody těsně pod 88 metrů. Ale pak se srovnal a… Hodem 88,32 m odsunul ze stupňů vítězů olympijského vítěze Thomase Röhlera. Forma v pravou chvíli.
"Nechci říct, že se tam teďka cítím trochu nepatřičně, ale samozřejmě jsem měl veliký štěstí. Protože Thomas (Röhler) měl vícekrát za 90 a byli tam ještě jiní adepti. Prostě uhájil jsem to před nejlepším oštěpařem o šest centimetrů," řekl.
Po dvou pokusech na hranici 88 metrů dokonce vytušil šanci i na devadesátku a titul. "Hodně jsem cítil, že můžu hodit dál. A ten ideální hod dneska nepřišel," poznamenal. Ten medailový byl ale technicky o kousek lepší než čtvrtý a pátý pokus, při kterých se oštěp zapíchl sedm centimetrů pod hranicí 88 metrů. "Ale všechny hody letěly strašně nízko. To je důsledek toho, že jsem tam neprocpal tu bradu, kterou tam potřebuju dát s hrudníkem. Nebyly dokonalý, ale tím neříkám, že v příštím závodě budu chtít hodit o hodně dál, až s odstupem to budu hodnotit lépe a lépe," doplnil Frydrych po životním úspěchu.
Vyrovnanost nesmírná. Čtvrtý Röhler zaostal za Frydrychem jen o šest centimetrů. 88,26 centimetrů bez medaile – to historie oštěpařských klání nepamatuje. Pátý Pitkämäki hodil oštěp "jen" do vzdálenosti 86,94. Zkrátka závod, který se vidí maximálně jednou za několik desetiletí.
