Co po MS v atletice přetrvá? Připomeňte si největší okamžiky šampionátu v Tokiu
Česká výprava opět neodjíždí z Tokia s prázdnou, Jan Štefela vybojoval ve výšce bronz. Armand Duplantis nezklamal a strojově prošel soutěží až k metě 630 cm. Sidney McLaughlinová Levroneová vymazala nejstarší rekord šampionátu Jarmily Kratochvílové. Tři zlata urvala sprinterská hvězda Melissa Jeffersonová Woodenová a možná nejšťastnější příběh připravil steepler Geordie Beamish. Tokijským událostem napsal kuriózní dovětek showman Daniel Stahl a jeho zlatý hod na závěr promáčeného diskařského sóla. Na světovém šampionátu v atletice znovu jeden nezapomenutelný moment střídal druhý.
Bronzový Jan Štefela
Do přípravy dal všechno, co se dalo, a ve finále mohl slavit, byť si byl vědom, že konkurence nebyla tak velká jako v jiných případech. Když šel na třetí pokus na 228 centimetrech, byl podle svých slov v klidu, protože si vzpomněl, jak se zachraňoval na HME v Apeldoornu, kde na tom byl podobně.
"Pak jsem na další výšce celkem zazářil, takže jsem si věřil, že to dám na ten třetí. Těch 231 jsem mohl dát i na první, jenomže mi ten pokus úplně nesedl. Ale zase – mám medaili, že jo?" smál se.
Armand Duplantis opět rekordní
Zatímco v řadě jiných disciplín nebyla nouze o překvapení, mužská tyčka měla očekávaný průběh. Duplantis předvedl další galapředstavení, ve kterém prodloužil svou neporazitelnost na vrcholných akcích a počtrnácté v kariéře překonal světový rekord. O nic jiného mu nešlo.
O vrcholech MS byla řeč také v podcastu Tokio25:
"Poslední dva týdny jsem si to v Tokiu opravdu užíval, užíval jsem si všechno. Cítil jsem, že jediný způsob, jak chci odjet z Japonska, je překonat světový rekord. Celý den jsem se cítil opravdu dobře. Věděl jsem, že na ten rekord mám," uvedl.
Nejlepší hladká čtvrtka žen v historii MS
Na dlouhých překážkách loni v Paříži Sidney McLaughlinová-Levroneová obhájila olympijské zlato z Tokia, ale letos se znovu vrhla mezi specialistky na 400 metrů. Byl z toho nejlepší výkon od světového rekordu Marity Kochové 47,60 z roku 1985.
"Je to úžasné, je to čest. Věděla jsem, že hodně lidí pochybovalo o mém přechodu ze čtvrtky překážek na hladkou čtvrtku, ale věřila jsem svému tréninku. Věděla jsem, že to mám v sobě, abych mohla běžet takhle rychle. Byla to jen otázka času," uvedla pětadvacetiletá Američanka.
Trojnásobně zlatá Melissa Jeffersonová Woodenová
Naposledy urvala na MS sprinterský double Jamajčanka Shelly-Ann Fraserová-Pryceová v Moskvě 2013. Po dvanácti letech ji napodobila Melissa Jeffersonová Woodenová. A poslední den šampionátu k tomu přidala třetí zlato ve štafetě. Jamajská legenda se v témže týmovém závodu rozloučila stříbrem.
Od tretry v obličeji po zlato na krku – vítězství Geordieho Beamishe
V rozběhu Novozélanďan Geordie Beamish skončil na zemi a o obličej se mu otřela soupeřova tretra. Vstal, bojoval, postoupil. Ale finálovou účastí jeho příběh neskončil.
V cílové rovince měl nejblíže ke zlatu suverén El Bakkali, na Beamishe by si po vodní překážce vsadil málokdo. Ale posledních pár metrů si každý měří jinak. "To je šok, co? Neskutečné, pořád to vstřebávám," hledal Novozélanďan po závodě slova.
Promáčená diskařská tečka
Pořadatelé se v tokijské "pračce" pořádně zapotili. V závěrečný den se rozpršelo, finále muselo být odloženo až za všechna ostatní finále. Takové podmínky nesvědčí diskařské otočce, nebyla nouze o pády, vypuštěné pokusy. Snad jediným atletem, který si průtrž mračen od začátku užíval, byl Švéd Daniel Stahl. Tanečky střídal s pekelným soustředěním.
K závěrečnému pokusu šel s jistotou stříbra. Do otočky se opřel, jako by byl kruh na troud suchý. Výsledek? 70,47 m a průběžné vedení. Mykolas Alekna už odpovědět nedokázal. Poslední tokijská oslava se proměnila ve velkou show.
