Přijel jsem si sem pro tři zlata, odškrtl jsem si jedno, další přijdou, věří si Lyles
Před světovým šampionátem působil hodně sebevědomě a zdá se, že oprávněně. Americký sprinter Noah Lyles splnil první ze svých tří cílů – vyhrál prestižní stovku. Může se tak soustředit na další dva kroky, a sice obhajobu titulu na dvoustovce a výhru ve štafetě na 4x100 metrů.
"Hodně jsem si vzal z porážek, i těch na stovce. Na mistrovství USA jsem závodil s covidem a získal jsem bronz, ale hodně lidí by mě tehdy odepisovalo, pravděpodobně už to udělali. Věděl jsem, co mám udělat. Přijel jsem si sem pro tři zlata, odškrtl jsem si jedno, další přijdou. Stovka byla nejtěžší a tu už mám hotovou," prohlásil po triumfu ve vyrovnaném nejlepším světovém čase sezony 9,83 sekundy.
Na posledních dvou světových šampionátech vyhrál Lyles dvoustovku. V období, kdy světový sprint několik let hledá nástupce Usaina Bolta, se chce v Budapešti stát absolutním sprinterským králem. Brzy bude na youtubovém kanále Světové atletiky k vidění dokument, v němž hovoří o touze po sprinterském doublu. "Důvod, proč to opravdu chci dokázat, je ten, že si to nikdo jiný kromě mě nezaslouží," dodal.
Za Lylesem bojovali Letsile Tebogo z Botswany, Zharnel Hughes a Jamajčan Oblique Sevillle. Všichni měli shodný čas 9,88 sekundy. Ve hře tisícin byl nejšťastnější dvacetiletý Tebogo, který navázal na dva juniorské světové tituly. "Na tomto mistrovství světa jsem se naučil jednu věc, že musíte být velmi dobře připravený mentálně a emocionálně," uvedl. Po rozběhu i semifinále s trenérem probíral, co je potřeba zlepšit. "Byl jsem absolutně soustředěný na to, co mám dělat. Je to pro mě opravdu velká hrdost vyhrát tuto stříbrnou medaili," poznamenal.
O tisícinu odsunul na třetí místo Hughese, jenž před MS vedl světové tabulky. Pro osmadvacetiletého Brita byl i bronz životním úspěchem. Jen dvakrát byl ve finále MS, poprvé už před osmi lety v Pekingu na dvoustovce. Ani jednou na medaili nedosáhl. "Všechny ty roky lekcí, soužení, trpělivosti... Měl jsem sebevědomí a důvěru ve svou rychlost, svého trenéra, všechno se to sešlo na poslední stovce na mistrovství světa," radoval se. "Jsem za to vděčný, ale zároveň mě to inspiruje k tomu, abych se podíval, co dalšího mohu dokázat," doplnil.
O tři tisíciny za ním skončil Seville, jenž má čtvrté místo poslední dobou předurčené. Na nepopulární bramborové pozici skončil na MS také loni, kdy byl čtvrtý i s jamajskou štafetou. Byl rovněž u štafetové čtvrté příčky na OH 2021 v Tokiu.
Ve finále chyběli další favorité
Řady favoritů prořídly už před bojem o medaile. Před branami finále skončil další z amerických favoritů Fred Kerley, který stejně jako Lyles vyhlásil útok na sprinterský double. V semifinále doběhl třetí a čas 10,02 o setinu na postup nestačil. "Nejsem z toho úplně zničený. Tohle je smysl závodů, najít lepšího muže. Byli lepší. Musím se prostě posunout dál. Byl to pro mě strašný závod, ale jsem v pohodě, jsem zdravý. Život jde dál," vykládal.
Ještě hůře dopadl Jihoafričan Akani Simbine, který po několika umístěních těsně pod stupni vítězů toužil po první světové medaili. V semifinále byl ale diskvalifikovaný za předčasný start. "Nikdy se mi to na velké akci nestalo ani na žádném jiném závodě. Je to pro mě obrovské zklamání. Ale je to součást hry, součást pravidel, nedá se s tím nic dělat," litoval.
Semifinále bylo konečnou pro olympijského šampiona Marcella Jacobse. Italský sprinter před MS absolvoval jen jednu stovku. V Budapešti si zlepšil sezonní maximum o šestnáct setin na 10,05, ale na finále to nestačilo. "Byl to pro mě velmi těžký rok – příliš zranění, příliš problémů. Ale chtěl jsem se tady ukázat, protože hodně lidí mluvilo o tom, že se bojím závodit, bojím běhat proti silným soupeřům. Já se nikoho nebojím. Když mohu závodit, závodím a jsem tady. Jenom čtyři setiny od finále. Stovka je velmi těžký závod a samozřejmě vím, že nejsem v nejlepší formě. Ale jsem tady a jsem šťastný," uvedl.
