Kitagučiová po zlatém závodě odpovídala v češtině. Je to festovní holka, říká Špotáková

Při absenci českých oštěpařek, které na MS vyhořely v kvalifikaci, byla zřejmě právě ona v Budapešti favoritkou českých fanoušků. Po loňském bronzu nastupovala jako vedoucí žena světových tabulek a oštěpařská jednička ve světovém žebříčku.

Soutěž se ale pro ni nevyvíjela dobře, na úvodní hod Kolumbijky Flor Denis Ruizové Hurtadové dlouho marně hledala odpověď. "Měla jsem po prvním pokusu trochu křeč v pravém lýtku, pravá noha tolik nefungovala při rozběhu, házela jsem nahoru a trochu doprava," popisovala své potíže, navzdory nimž dlouho držela průběžnou medailovou pozici.

V šesté sérii spadla na čtvrté místo, ale pak předvedla druhý nejdelší pokus v životě a uzmula zlato. Věřila, že to může dokázat. "Já jsem vždycky na poslední pokus dobrá," poznamenala po závodě. Samotný hod ale popsat nedokázala. "Nepamatuji si. Dívala jsem se na videu, ale nepamatuju si to," svěřila se.

Na krku měla zlatou medaili, kterou dostala už na ploše, a prožívala spoustu emocí. "Já teď nerozumím svým pocitům. Jsem jen happy, spokojená," radovala se. "Myslela jsem si, že budu brečet, ale teď cítím jen štěstí."

Kvůli atletice vyměnila rodné Japonsko za Česko. "Nemám tam kamarády a rodinu, ale rodina trenéra mi hodně pomáhá. Pak mladí, co se mnou trénují, taky. Vždycky, když jste nahoře, je to dobrý," řekla.

Vzhledem k vazbě na Česko usměvavé Japonce při finále fandila i světová rekordmanka Barbora Špotáková. "Je to bojovnice, zapsala se do dějin. Je to obrovský úspěch. Předvedla hezký výkon šestým hodem, takhle se vyhrává. Moc hezký a navíc ještě ta česká stopa. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby tam byla nějaká naše oštěpařka," řekla Špotákvá.

"Je to festovní holka, má potenciál a výbornou ruku. Musela oštěpu obětovat hodně, když se rozhodla žít v Domažlicích. Určitě Davida poslouchá jako hodinky, což Japonci umějí. Mají řád a přináší to ovoce," dodala na adresu novopečené světové šampionky.¨

Sekerák ji chystal na MS v roce 2025

"Já jsem cílil na Tokio, ne na Budapešť. Pro mě je to vrchol a bude těžké na to teď navazovat," řekl Sekerák. Na příštím MS může být na Kitagučiovou upřena mimořádná pozornost. Dvě desítky japonských novinářů s ní dlouze hovořily i v Budapešti. "Představte si, co se stane za dva roky v Tokiu. To si budeme muset koupit tank, někam ho zakopat a schovat se tam," poznamenal s nadsázkou Sekerák.

Zejména v kvalifikaci sledoval, jak jeho svěřenkyně v roli favoritky bojuje s nervozitou. "Já jsem jí říkal – prostě v klidu, ať tam jeden švihne," vzpomínal na rady před úvodní fází soutěže, z níž Kitagučiová postoupila druhým pokusem.

A při finále pak prožíval velké nervy. "Já jsem věděl, že to tam je, že těch 66 tam prostě musí být. Říkám: 'Pojď riskovat.' Bylo to tam. Ona dostala o prvním pokusu křeč do lýtka, takže to byl takový průšvih. Nařídili jsme jí, aby začala pít, aby se protáhla. Na čtvrtý (pokus) už to bylo ready," vyprávěl. Ocenil, že pětadvacetiletá Japonka jeho pokyny vnímá a je schopná realizovat. "Komunikuje, ví. Dívá se i na obrazovku a potom si to trošku srovná a čeká ode mě, jestli je to tak, co si myslí. Myslím si, že ona je na tohle hodně šikovná."

Za více než čtyři roky spolupráce Kitagučiová přivykla české kuchyni, ale českou mentalitu Kitagučiová nemá, i proto se její kouč nebojí, že by jí dnešní úspěch stoupl do hlavy. "Musíme jí od toho trošičku odpoutat, ale oni ti Japonci jsou pokorní. To není prostě Češka. Svoji skupinu taky takhle vychovávám, někdy s tím mám problém, že jsem přísný, že jsem dochvilný. Já nemám rád, když někdo přijde o pět minut později na trénink, vyhazuju lidi z tréninku. Tady se to nikdy nestane," vykládal kouč.

Před čtyřmi lety na MS v Dauhá české oštěpařky v kvalifikaci tehdy mladou Kitagučivou přeházely a Japonka pak finále sledovala s namalovanými českými vlaječkami na tvářích. Teď slavil český trenér Sekerák v tričku s vlajkou země vycházejícího slunce.