Kerr studoval loňské finále tisíckrát. Nakonec zabrala taktika mílařského začátečníka

Edinburgh Athletics Club je v současnosti jeden z nejprestižnějších atletických klubů na světě. Může se totiž pyšnit hned dvěma posledními světovými šampiony na mílařské distanci. Na loňský triumf z Eugene, kde Jake Wightman šokoval celý stadion včetně svého otce (hlasatele závodu), navázal v Budapešti Josh Kerr.

V Kataru byl šestý, před rokem se na americké půdě díval na záda svého parťáka z pátého místa. Až nyní se pětadvacetiletý mílař, který se v sedmnácti letech vydal do neznáma a odešel studovat na Univerzitu v Novém Mexiku, dočkal svého velkého vítězství. Na bronz z minulé olympiády navázal zlatem z MS.

Jak se jeho triumf vlastně rodil? Rozhodně ne lehce. Ještě předtím, než musel ve finále skolit "obra" v podobě Jakoba Ingebrigtsena, přišla nekonečná řada odříkání. "Najal jsem si psychologa, kuchaře a nutričního specialistu –⁠ měl jsem fakt tvrdou dietu a nesnědl ani sousto, které by mi nepředepsal on. Všechno jsem si hlídal a dobře spal," vypočítával po skončení závodu.

"Není to o nějakém jednom extra důležitém tréninku, spíše o věcech mezi tím," dodal skotský běžec, který o šampionátu přemýšlel dlouhé měsíce dopředu. Absolvoval dlouhé tréninkové kempy ve Spojených státech a po večerech sledoval záznamy starých závodů, aby věděl, s čím na Ingebrigtsena vyrukovat.

"Asi polovinu zhlédnutí loňského finále, to jde za mnou," usmál se poté, co na norského favorita vyrukoval s podobným manévrem, s jakým to o rok dříve zkusil Wightman. Původní taktika přitom byla jiná. "Nakonec to ale dopadlo jinak," přiznal s tím, že takový manévr, jako byl jeho útok na poslední dvoustovce, by se dal očekávat od někoho nezkušeného. "Protože Ingebrigtsen je tak silný, že ho těžko porazíte dvakrát stejným způsobem," dodal.

"Řekl bych, že takhle by to udělal nezkušený běžec. Pořád jsem doufal, že to někdo z ostatních zkusí. Ale pak jsem prostě intuitivně cítil, že mu to moc neběží, tak jsem na dvoustovce šel a zopakoval jsem to, co zafungovalo před rokem. Nebyl to ode mě perfektní závod, ale trochu štěstí vždycky potřebujete," hodnotil po finále skotský vítěz.

Nebyl ve své kůži a já to vycítil

Kerr přiznal, že spoléhal na to, že to ještě před ním zkusí zhruba na 1300 metrech někdo z jeho soupeřů a on se za ním vyveze na závěrečnou stovku. Nakonec to ale byl on, kdo podobně jako před ním Wigthman detonoval dosud vedoucího Ingebrigtsena. "Možná to byla tisícina procenta, ale zkrátka jsem cítil, že není ve své kůži," přiznal.

To po závodě zmiňoval i sám norský vytrvalec, když mluvil o tom, že v posledních dnech bojoval s virózou. "Po šesti stech metrech jsem věděl, že to není takové, jaké bych chtěl. Je to frustrující, když na něco tak dlouho trénujete a nakonec to nemůžete prodat ve chvíli, na které nejvíc záleží," řekl Ingebrigtsen po závodě.

Kerr, sám výborný půlkař, se kolem Nora prohnal na cílové rovince a mohl slavit jedno z nejpřekvapivějších vítězství letošního šampionátu. Porazil běžce, který letos opakovaně běžel za 3:27 a platí právem za jednoho z nejlepších vytrvalců své generace. "Na pátý pokus jsem to dokázal," řekl Kerr již se spokojeným úsměvem.

Ingebrigtsen naopak nadále čeká na své mílařské zlato z MS, které mu ve sbírce ještě schází. V Budapešti si může spravit chuť ještě na pětce, do jejíchž rozběhů zasáhne podobně jako bronzový krajan Narve Nordäs na úvod večerního programu.

Přímé přenosy z MS sledujte na ČT sport a ČT sport Plus, večerní program mimo jiné i s Radkem Juškou ve finále dálky nebo Ondřejem Macíkem v semifinále běhu na 200 m sledujte od 19:00.