Veselý je v dalším velkém finále: Nebyl jsem si jistý. Ale zkušenosti se ukázaly
Prvním hodem si Vítězslav Veselý zajistil finálovou účast na mistrovství Evropy v Mnichově. Devětatřicetiletý oštěpař si před kvalifikací nebyl stoprocentně jistý, ještě před měsícem totiž na MS bojoval namísto v sektoru se zánětem průdušek. Veselý ale dokázal prodat zkušenosti, které předává i dál. Nejmladší z oštěpařů na ME Martin Konečný s ním absolvoval dvě soustředění.
Majitele dvou bronzových olympijských medailí Veselého trápily průdušky už na vítězném mistrovství republiky v Hodoníně. "Tak nějak jsem to pořád nedoléčil, ale byl jsem schopný něco dělat. Moc jsem netrénoval. Jel jsem po republice na Diamantovou ligu a pak jsem se rozhodl, že Eugene zkusím, tak jsem něco potrénoval. Byl jsem dost unavený a spolu s přesunem v letadle, klimatizací a časovým posunem mě to nějak sestřelilo. Dostal jsem horečky a trvalo dlouho, než jsem byl schopný se normálně cítit," popisoval důvody, proč nemohl na MS startovat.
Až týden po návratu začal trénovat, v součtu s léčbou v dějišti MS měl desetidenní pauzu. "Nechtěl jsem to přehnat, abych nebyl unavený, protože jak už jsem starší, potřebuju hodně času k vyladění. Jak dlouho netrénujete, tak vás to sestřelí. Přesto mě samozřejmě bolí další věci, že jsem to přehnal. Jsou to takové patálie, ale jsem tady a ve finále," řekl devětatřicetiletý oštěpař.
V Mnichově se po horkých dnech ochladilo a rozpršelo. Veselého skupina navíc začínala už v deset hodin dopoledne. "Zas tolik nepršelo, bylo to v pohodě. Spíš ráno, aby se člověk probudil, potřebuje sluníčko, které nebylo. Mžoural jsem očima snad až do call roomu. Hlavně nebyla zima, což je alfa a omega. Kdyby bylo patnáct, třináct stupňů, tak to poneseme ještě hůř," komentoval mistr světa z roku 2013 dnešní podmínky.
Kvůli počasí ani nebyl na rozcvičovacím stadionu. "Nechal jsem rozházení až tady na stadion, tak jsem trochu nevěděl, co mám čekat. Ale ukázalo se, že už mám leccos naházeno. Tak nějak jsem zajel do starých kolejí a jsem rád, že první hod vyšel," liboval si. V kvalifikacích velkých soutěží má solidní úspěšnost. "Kvalifikace je disciplína sama o sobě, rozhraní mezi úspěchem a neúspěchem, ale mně se většinou dařily, i když před ní býváte docela nervózní. Dosavadní osobní rekord (88,34) mám z kvalifikace (na OH) v Londýně. Tady už jsem před kvalifikací byl docela klidnější, i když jsem si taky nebyl jistý v kramflecích, protože kvůli těm achilovkám jsem tolik neházel. Ale přece jenom zkušenosti se asi ukázaly," řekl evropský šampion z roku 2012.
V poslední době je sám sobě trenérem. A z dvojrole závodník-trenér si někdy dělá legraci. "Někdo se mě zeptá, co dneska jdu, a já říkám: 'Trenér mi dal volno.' Nebo že mi dneska dal trenér těžký trénink," usmíval se.
Zkušenosti sdílí i s ostatními. Jeho pomoc po úspěšné kvalifikaci vyzdvihl Konečný, který s Veselým strávil i dvě soustředění. "Sedli jsme si, snad mu to pomohlo a v něčem se inspiroval. Hodně se o tom bavíme, jsme spolu i teď na pokoji. Prolomil bariéru 75 metrů a většinou, když ji někdo prolomil, tak už se pak dostával i na 80. Tak mu přeju, ať si kariéru užije, ať svou vášeň prodá," řekl Veselý na adresu čtyřiadvacetiletého kolegy.
Neví, jestli se chce v budoucnu dát na trenérskou dráhu. "Uvidíme, co život přinese. Samozřejmě to dělám celý život, tak nevím, v čem jiném bych měl někomu něco přinést. Asi mě to k atletice potáhne, ale člověk nikdy neví, úplně nechci říkat, jak to bude," uvedl.
Ani o tom, kdy se jeho kariéra uzavře, ještě nemá jasno. "Tak jako s tréninkem se rozhoduju intuitivně, poslední dva roky jsem ani nekoukl do žádného tréninkového deníku. Rozhoduju se klidně i ráno, jak se probudím, tak udělám trénink podle pocitu. Takhle to nechávám i s tímhle rozhodováním a uvidím. Jdu z roku na rok a snažím se tím bavit," dodal oštěpař, kterého v neděli čeká další velké finále.
