Letos se mi splnily sny, tvrdí Špotáková. Teď se těší na rodinný klid
Praha – Ženy kralují českým sportovním žebříčkům. Od roku 2005 si ocenění Sportovec roku rozdělily Martina Sáblíková, Kateřina Neumannová, Petra Kvitová a Barbora Špotáková. Právě poslední jmenovaná cenu převzala za skvělé úspěchy završené olympijským zlatem letos. "Ke štěstí mi nechybí nic. Všechny své cíle a sny jsem splnila, a to nejen ve sportu, ale i v soukromém životě," usmála se olympionička, která nyní čeká prvního potomka. O svém úspěšném roce si přišla popovídat do diskusního pořadu Na slovíčko s Otou Černým.
Špotáková v roce 2012 získala nejen zlato v Londýně, vyhrála ale i Diamantovou ligu a od prezidenta Klause obdržela medaili Za zásluhy. Začátky její úspěšné kariéry však určitě nebyly snadné. Ve čtrnácti letech se přestěhovala z rodného Jablonce do Prahy a s touto změnou se vyrovnávala pomalu. "Jablonec sice není vesnice, i tak to ale byl velký skok, přejít do Prahy. Neměly jsme s mámou peníze, musela jsem po večerech chodit uklízet," vzpomíná.
Sportem se oštěpařka začala živit až deset let po přestěhování. "Atletiku jsem začala brát vážně (živit se jí) až v pětadvaceti. Deset let mi trvalo, než jsem se někam dostala. V Pekingu sice přišel velký úspěch, byl to ale spíš začátek a výzva, že to musím dokázat znovu. Poslední rok před Londýnem jsem všechno obětovala sportu," říká.
Vítězství v anketě Sportovec roku Špotákové zařídila právě zlatá medaile z Londýna. Oproti zlatu z Pekingu však svůj úspěch hodnotí jako mnohem náročnější. "Obhájení je vždy mnohem těžší. Musela jsem atletice věnovat strašnou spoustu času, o to lépe se ale teď cítím." K úspěchu atletce prý pomohla změna trenéra. Honzovi nestačilo, že hodil rekord pětkrát. Vždycky chtěl víc. To mě vždy velmi nakoplo," dodává.
Špotáková svůj úspěch zařadila do širšího rámce českého sportu. "Na to, jak jsme malá země, slavíme velké úspěchy. V atletice máme navíc našlápnuto k dobré budoucnosti. Maslák nebo Hejnová se objevili z čista jasna a věští české atletice zářné zítřky," dodala. "Zároveň máme zdravou atmosféru v atletickém svazu pod vedením Libora Varhaníka." Atletka dokonce na českém sportu nevidí ani žádné výrazné rezervy. "Jen by mohlo být více peněz a trenérů," hodnotí.
Nyní oštěpařka nic velkého neplánuje. "Mám ještě jedno soustředění v Nymburku. Potom už počítám s obdobím klidu a očekávání potomka. Ke sportu však stále plánuji se vrátit. Příští rok v tuto dobu se už snad začnu znovu hýbat, v roce 2014 bych se chtěla podívat na mistrovství světa v Curychu," uzavírá.
