Holuša ke zlatu využil taktiky soupeřů: Özbilen to pro mě rozběhl ideálně

"Jinak to neumí, rozběhl to skvěle, pro mě ideálně," uvedl Holuša. Připravoval si plán pro drtivý finiš, který je jeho silnou stránkou. V průběhu závodu se nenechal odstrčit, měl ostré lokty a připravil si pozici.

Dvě kola před cílem sedmadvacetiletý český mílař "podřadil". Zatímco Özbilen tuhl, Holuša to viděl a neuvěřitelně zrychloval podpořen frenetickým řevem diváků. Holuša všechno vnímal, nechal se nabít elektrizující atmosférou, úžasnou energií, kterou se na něj napojilo více než 11.000 lidí.

"Rval jsem to do plných. Viděl jsem, že to Özbilenovi už úplně nechutná. Poznám to podle jeho stylu," upozornil, že studium soupeřů se vyplácí. "Viděl jsem, že mu to úplně netáhlo, ale mně to žralo metry pod nohama," pochvaloval si.

Jeho plán vyšel dokonale. Věděl, že má medaili, v niž tajně doufal, ale neuspokojil se s ní. "Musím jít do posledních. Diváci na mě řvali, to mě tlačilo, tlačilo, tlačilo," líčil Holuša, co se mu honilo hlavou.

Na poslední stovce začal věřit, že po výběhu ze zatáčky soupeře stáhne. Před něj se dostal metr před cílem. "Zkusil jsem ještě zadrobit, malinko zrychlit krok." S křičícími lidmi v ochozech se mu odplavoval laktát z nohou, které mu vůbec netuhly. "Pořád to jelo a vyšlo to. Sice o kousek, ale vyšlo. Je to neuvěřitelné," kroutil hlavou, jako by se ještě neprobudil ze snu. O zlatu, prvním v jeho seniorské kariéře.

V roce 2007 se Holuša stal juniorským mistrem Evropy, ale v běhu na 3000 metrů překážek. V cíli si byl jistý, že vyhrál. Nečekal na cílovou fotografii a zvedl ruce. "Viděl jsem, že jsem před ním, užil jsem si to neskutečně. Šel jsem do závodu s tím, že můžu porazit každého," uvedl a připomněl své vítězství na mistrovství Evropy družstev loni v Braunschweigu, kde se mu povedlo totéž.

A psychika byla dalším klíčem k dnešnímu úspěchu. "Zkušenosti jsou důležité. Když víte, že jste někoho porazil, víte, že to může vyjít znovu," prohlásil.

Během kariéry byl jako na houpačce. Často měnil trenéry, s několika se nepohodl, jeho anabáze před dvěma lety u Dalibora Kupky rovněž skončila nezdarem. Všechno prý ale mělo smysl. "Jsem člověk, který přemýšlí a dělám to, v co věřím, že je dobře. Všechny kroky, co jsem udělal, byly dobré. Ani působení u Dalibora Kupky neberu špatně. Také mi to přineslo v něčem zkušenosti a něco mi to dalo do života," prohlásil.

Zakotvil u Jiřího Sequenta a začalo se mu dařit. I když loni na ME v Curychu prožil ledvinový kolaps a nemohl nastoupit do finále, byť měl formu. "Je to o systému, koncepci a dlouhodobé spolupráci. Teď to funguje. A ten loňský problém se zdravím? Tohle je pro mě velká satisfakce," dodal Holuša.