Muirová poběží to své, co nikdo z nás nezvládne. Zkusím její nástup zachytit, plánuje Vrzalová
Jedinou českou mílařkou, která se představí ve finále halového evropského šampionátu, je Simona Vrzalová. Domácí rekordmanka zvládla ve skotském Glasgow svůj rozběh, po doběhu ale přiznávala, že cítí velkou únavu. Alespoň jí ubyla jedna z velkých soupeřek: Konstanze Klosterhalfenová totiž poběží jen 3000 metrů. Přímé přenosy z HME vysílá ČT sport a web ctsport.cz, finále mílařek je na programu v neděli.

Vrzalová i její trenér Augustin Šulc očekávali, že se Klosterhalfenová odhlásí. "Má silnější trojku. A vím, že měla nějaké zranění," řekla Vrzalová. Němka při míli v New Yorku zaběhla na patnáctistovce mezičas 4:02,70, což bylo o více než tři sekundy rychlejší než nedávný rekordní výkon Vrzalové z Ostravy.
Česká reprezentantka proto přivítala, že se s Klosterhalfenovou neutká. "Určitě jsem o jednu pozici výš, protože ji bych určitě nedala," poznamenala. Sama má jasnou představu, jak by se nedělní finále v Glasgow mělo odvíjet. "Jak znám Muirovou, poběží to samé co (na ME) v Berlíně," míní.
"První kolo, tady dvě kola pomalu a poslední kilák půjde za 2:35, což žádná z nás nezvládne. Můj úkol bude zachytit nástup a uvidíme, jak dlouho to vydržím," řekla. Vedle Muirové favorizuje svou přemožitelkou z Ostravy Sofii Ennaouiovou, vicemistryni Evropy z loňského ME pod širým nebem. "A pak uvidíme," doplnila pátá z loňského ME.

Simona Vrzalová
"Viděla jsem, jak je to za mnou natlačené. A docházely mi síly. Takže jsem ráda, že to tak dopadlo. Před finále budu muset hodně rychle zregenerovat, protože mi to vzalo opravdu hodně sil."
Papírově by měla patřit ke kandidátkám na medaili, ale sama je opatrná. "Chtěla bych se umístit na nějakém hezkém místě. Když budu osmá, tak to bude super," řekla. Na tabulky nebere ohled. "Holky znám a běhají velmi dobře. Vím, že dokážou běžet líp, než mají čas. Jsem nohama na zemi, vím, že třetí místo v tabulkách nic neznamená."
Většinu svého rozběhu odtáhla. "Chvilku jsem byla druhá třetí, první dvě kola. Ale to mě nebavilo. Furt jsem dostávala loktíky, to se mi nelíbí. Tak jsem si řekla, tak co, když jsem přiletěla, tak poběžím. Naštěstí to vyšlo," oddechla si. V závěru musela odrážet nápor soupeřek. "Sama jsem nemohla. Musela jsem jít na krev, ani trošku jsem si neodpočinula."