Bojovnice Špotáková: Tuhle zlatou jsem vydolovala, budu na ni vzpomínat
Curych - Snad tisíckrát se v hlavě oštěpařky Barbory Špotákové rojily během závodu myšlenky, že svůj poslední titul v kariéře nezíská. Ve finále ME v Curychu se jí dlouho nedařilo, v jeho průběhu dokonce sáhla ze zoufalství k tréninkovému hodu ze zkráceného rozběhu a malé rychlosti. Dokázala se však srovnat a mohla se s ročním synem Jankem radovat z medaile, kterou během své kariéry nedokázal získat ani její kouč Jan Železný, trojnásobný olympijský vítěz a mistr světa.
Po prvním hodu se Špotáková zašklebila, neměla žádnou velkou radost, pak se ale do kamery usmála a prohlásila: "To bude dobrý." Jenže nebylo. Linda Stahlová z Německa hodila dál a dlouho vedla. Špotáková se dál trápila a šklebila, v dalších dvou pokusech dokonce nepřehodila 60 metrů. Ve čtvrté sérii se postavila kousek před odhodovou čáru, pomalu se rozběhla a odhodila jen lehce technicky. Oštěp doletěl za 57 metrů.
"Já to občas dělám na Diamantové lize, když jsem opravdu úplně v háji, na dně, když nevím, co se děje," prozradila dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa. "Není totiž moc času něco změnit, závod běží rychle, musela jsem něco zkusit. Občas mi to pomáhá," vysvětlovala. "A pomohlo mi to i teď, i když Honza (Železný) to nechápal, koukal, co dělám. Ale několikrát se mi to vyplatilo, i když to vypadá příšerně," řekla světová rekordmanka.
Pomohla Srbka národním rekordem
Kromě této změny dostala Špotáková i další impulz. Čtyřiadvacetiletá Srbka Tatjana Jelačová totiž hodila v páté sérii národní rekord 64,21 metru a dostala se do čela. To českou oštěpařku nabudilo a konečně se trefila - 64,41 metru. Na její tváři se opět rozhostil úsměv. "Hned jsem jí děkovala, že mě vyhecovala," uvedla Špotáková. Dostalo se jí ale překvapivé odpovědi: "Já stejně chci, abys vyhrála, jsi můj vzor," řekla jí Srbka.
"Ale musím přiznat, že před tím pátým hodem jsem si myslela, že se to snad stane, že to zase nevyhraju. To tě napadne tisíckrát, když je všechno špatně," přiznala. Přesto pořád věřila. "Vydolovala jsem to ze sebe, ale byl to hodně nepříjemný závod, budu na to dlouho vzpomínat. Takový jsem nikdy nezažila," uvedla.
Když Němka Stahlová, nakonec třetí žena závodu, Špotákovou v posledním pokusu nepřehodila, v české reprezentantce nepropukla obrovská radost. Spíš se jí ulevilo. "Řekla jsem si ufff. Zasloužím si to vůbec?" konstatovala Špotáková. Viděla ale jásající výpravu a pustila uzdu emocím. "Někdo nahoře mě má rád, když vidí, že to nevzdávám," pravila.
Syn Janek brečel za tribunou
Utíkala za Železným, dostala pusu od svého přítele Lukáše a do náruče syna Janka. Hned další gratulace přišla od německé oštěpařky Christiny Obergföllové, toho času také na mateřské dovolené. Vzala si vlajku a se synem pózovala objektivům.
Jankovi se ale moc nelíbilo, že přetáhl večerku. Už v průběhu závodu o sobě dal vědět, dokonce tak, že s ním otec Lukáš musel z tribuny pryč. "To se mi moc nelíbilo," přiznala Špotáková. "Ale dopadlo to dobře, Janeček si pobrečel, to mu neuškodí. Má maminku mistryni Evropy a jednou bude rád, že tady byl. Až mu to tedy jednou řekneme," usmála se.
