Vítková si nadělila bronz k svátku a pokukuje po zlaté stíhačce
Nové Město n.Mor. (Žďársko) – V pátek se smíšenou štafetou vybojovala stříbro, ve sprintu se jí zase podařilo získat bronz. Veronika Vítková zatím na domácím světovém poháru v Novém Městě září. Česká reprezentantka by však ještě chtěla nějaký cenný kov na svoje konto přidat a nejlépe nejcennější hodnoty již v nedělní stíhačce. "Určitě by to bylo super, ale bude to hodně náročné, protože nemám v sezoně úplně stabilní střelbu," řekla Vítková.
"Mám ráda kontaktní závody, takže se na stíhačku těším, tak uvidíme, jak to dopadne," prozradila Vítková. Mezi tři nejlepší se letos dostala popáté v individuálním závodu a dohromady se štafetami už podesáté. "Teď to je o to hezčí, že to je doma, ale pořád tam jsou dvě přede mnou," řekla Vítková. Bronzem si dala dárek k svátku. "Sice to mohlo být lepší, ale jsem ráda za každé pódium, a že jich letos už bylo hodně."
Do nedělního závodu na deset kilometrů s čtyřmi zastávkami na střelnici vyrazí s odstupem necelých 14 sekund za německou vítězkou sprintu Laurou Dahlmeierovou. "Není tam úplně taková mezera, je to kousek dopředu. Určitě se na první položku sjede velký vláček a bude rozhodovat střelba," předpovídala Vítková.
Na trati českou jedničku sezony opět požene třicet tisíc fanoušků. "Bude to třetí závod ve třech dnech, bude to náročné, ale uvidíme," řekla Vítková.
O výhru ve sprintu Vítková přišla hned první ranou v závodu při střelbě vleže. Náboj z její malorážky trefil jen hranu terče, který nespadl. "Mrzí mě to, protože byla lehce uspěchaná, úplně jsem se nesoustředila," řekla závodnice z Jilemnice. Tlak ochozů a houf vlajek na stadionu za její chybu nemohl. "Já jsem se snažila dělat to, co se dělá normálně, ale rána stejně vyšla o chvíli dřív, než měla," řekla Vítková.
Stejně jako v celé této zimě patřila mezi nejrychlejší na trati. Podle statistik měla čtvrtý čas. "Ale pořád to nebylo úplně ono, ale diváci kolem trati byli zase úplně suproví a do kopců nás hnali. Dokážeme ze sebe díky nim dostat víc než normálně. Jsou fantastičtí," poděkovala Vítková publiku. Kvůli řevu zase neslyšela hlášení trenérů. "Něco volali, ale vůbec nevím co," smála se závodnice.
Mezi diváky má i přítele, rodinu a nespočet kamarádů. "Je jich tady určitě hodně, ale nemám pomalu ani šanci potkat se s přítelem," řekla Vítková.
