POHLED Z ANGLIE: Jak může očekávaný příchod Nezmara ovlivnit budoucnost Šilhavého?

Takhle to dopadnout nemělo.

Zatímco v neděli po celé Velké Británii probíhaly velké oslavy a ohňostroje spojené s Nocí Guye Fawkese, zápas mezi Plzní a Slavií měl být podobně spektakulární. Střetnout se měl první s druhým, suverénní lídr proti obhájci titulu, a dva týmy, které pravděpodobně měly nastoupit v plné síle. Před zápasem neproběhla žádná debata o tom, že by jeden tým měl být oslaben kvůli evropským povinnostem, zatímco druhý by měl být čerstvější, a nepadaly ani omluvy, že by se jeden z týmů stále hledal po turbulentním létě.

Tento zápas si prostě zasloužil přídomek "Super Sunday".

Ve Štruncových sadech zazníval závěrečný hvizd a okolo mě oblohu rozsvítily ohňostroje a petardy. Bylo to, jako by lidé v Británii věděli, že se český titul díky vítězství Plzně 1:0 nad Slavií znovu vrací do západočeské metropole. A v Plzni lidé na tribunách slavili, hráči v červenomodrých dresech se radovali a novináři se pustili do práce vymyslet titulky, které by označily Viktorii Plzeň za českého mistra. Dokonce se k nim přidal i slávistický šéf Jaroslav Tvrdík. A to je teprve listopad.

Na začátku sezony to byla Viktoria Plzeň, která měla být horším týmem ve srovnání s nezastavitelně utrácejícími rivaly z Prahy. Ale jsou to Západočeši, kteří jsou na špičce tabulky, a vypadají prakticky neporazitelně – třináct zápasů a třináct výher.

Plzeňské úspěchy způsobují problémy. Tým Pavla Vrby možná neporáží všechny i v Evropské lize, ale se dvěma zápasy před sebou má osud ve vlastních rukou. Stejně je na tom i Slavia, což by vedení klubu mělo kvitovat, i přes čtvrteční zakopnutí proti Villarrealu. Jenže po třinácti týdnech ligové sezony je Slavia o čtrnáct bodů za Plzní. Jedinou vzpruhou pro sešívané je fakt, že jsou o tři body před věčným rivalem, Spartou. Kromě toho ale není moc věcí, co by fanoušci ve Vršovicích mohli oslavovat.

Čtyřiadvacet hodin po nedělním klíčovém zápase se začaly objevovat trhliny ve slávistické kabině. Josef Hušbauer se nedržel zpátky, když mluvil s médii. "Plzeň hraje v lize a v Evropě s dvanácti hráči," prohlásil, a zdůraznil tak povahu Vrbova kádru, který drží při sobě a přitom je schopný se prodrat přes těžký program fotbalových čtvrtků a nedělí. Ale v jeho komentářích zaznělo i jemné rýpnutí do vlastního trenéra: přinejlepším šlo o mírné doporučení pro Jaroslava Šilhavého pokračovat ve Vrbových šlépějích, přinejhorším zase o otevřený úder, který měl trenérovi oznámit, že jeho rotační metoda nefunguje.

Danny také projevil svůj názor na věc, byť tak učinil způsobem zcela z 21. století: příspěvkem na Instagramu. Stejně jako Hušbauerova, tak i Dannyho poznámka byla víceméně veřejnou výzvou za větší herní vytížení. Koneckonců, proto také přestoupil do Prahy.

Nedá se zastřít, že žonglovat mezi "chlebem s máslem", kterým je domácí soutěž, s dalekými výjezdy do Evropy, je těžké. A teoreticky tedy Šilhavého rozhodnutí rozložit široké zdroje dává smysl. Každý je zapojen v A týmu a Šilhavý se nemusí strachovat o to, zdali jeho klíčové osobnosti zvládnou těžkou rutinu. Tím může do zápasu zapojit silnou, ale odpočatou jedenáctku do každého zápasu. V praxi to ale úplně nefunguje. Výkony nebyly tak docela skvělé a výsledkově na tom Slavia také není dobře. Nedělní porážka, třetí v posledních pěti zápasech, mohla povzbudit nespokojené hráče, aby pozvedli své hlasy.

Pokud uvěříme tomu, co se píše, tyto hlasy by mohly ve velmi krátké době extrémně zesílit. Jaroslav Tvrdík zůstává věrným zastáncem Šilhavého a veřejně se k situaci vyjádřil, aby do turbulentních událostí přinesl trochu klidu. Ale tisk uvádí, že ne vše je za oponami klubu tak růžové a jakýkoliv další neúspěch do Vánoc by mohl bývalého trenéra Liberce a Jablonce připravit o místo.

Muž, který možná drží klíče od budoucnosti Slavie a od dlouhodobých vyhlídek Jaroslava Šilhavého, je někdo, kdo ještě ani v klubu nefiguruje… zatím. Tímto člověkem je Jan Nezmar, současný liberecký sportovní ředitel. Obhájci titulu Nezmara uhánějí už nějakou dobu a oznámení o jeho příchodu by mohlo přijít brzo, když i Tvrdík naznačil, že má z jednání dobrý pocit.

Zdali změna ve struktuře vedení upustí trochu tlaku na trenéra, se teprve uvidí. Je ale těžké si představit scénář, ve kterém se tak stane. Buď Nezmarův vliv na A tým způsobí třenice mezi ředitelem a trenérem, nebo přinese problémy mezi fanoušky a klubovým vedením. Ale zase, co bude s hráči, kteří mluví o malém herním vytížení?

Nedělní zápas každopádně nebyl tím, co se od něj slibovalo. Zápas měl své momenty a byly v něm chvíle, kdy se zdálo, že jednou měl takticky navrch Vrba, jednou Šilhavý. Ale těchto pasáží bylo málo. Namísto epického duelu šlo spíše o zákopovou válku. O zápas, kterému ještě v porovnání se všemi ohňostroji a radovánkami u nás v Anglii chybělo vyvrcholení.

Ale Plzeň zvítězila, Slavia prohrála a tlak na Jaroslava Šilhavého je stále intenzivnější. Byl to jen další normální ligový den této sezony.

Kolářův vítaný návrat

Od svého návratu do České republiky po noční můře v Turecku se Daniel Kolář stal tělem a duší plzeňského týmu. Pod vedením Pavla Vrby znovu exceluje. V této sezoně se zatím postaral o vítězný gól jak proti Spartě, tak proti Slavii, skóroval v klíčovém bodě během kvalifikace o Evropskou ligu a zažívá kariérní renesanci. Vzhledem ke všemu, čím si prošel v posledních pár letech, bude jen málokteré oko suché, pokud se mu podaří zvednout nad hlavu mistrovský pohár.

Další trenér na odchodu

V neděli Karviná oznámila, že propouští Jozefa Webera. Rozhodnutí klubu nebylo příliš překvapivé vzhedem k tomu, že slezský klub prohrál popáté v řadě ve všech soutěžích a umdlévá na patnáctém místě v lize. Poslední kapkou byla sobotní prohra na Dukle, kde Karviná půl hodiny před koncem vedla 2:0, nakonec ale prohrála 2:3.

Ale přes současné karvinské nesnáze se časem bude Weberovo působení ve Slezsku hodnotit příznivě. Trenér dovedl tým z průměru druhé ligy mezi elitu a dostal ho sem skrze atraktivní fotbal, na který byla radost pohledět. V první lize bude chybět, ale nemyslím si, že nadlouho.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

A VIEW FROM ENGLAND: How can Nezmar's arrival challenge Šilhavý's position at Slavia?

It wasn’t supposed to be like this.

With Bonfire Night celebrations in full swing across the United Kingdom, the match between Viktoria Plzeň and Slavia Prague promised to be equally spectacular. It pitted first against second, the runaway league leaders against the defending champions, and two teams that, arguably, would be at full strength going into the contest. There would be no pre-match debate about how one side was weakened due to European commitments whereas the other was fresh, and there would be no excusatory narrative about how one outfit was still finding their feet after a turbulent summer.

This was tie warranted the ‘Super Sunday’ moniker.

As the full time whistle went at the Doosan Arena, fireworks lit up the night sky around me. It was as if the people of Britain knew that Viktoria Plzeň’s 1-0 victory over Slavia meant that the title was once again heading back to the west Bohemian town. And over in Plzeň, those in the stands cheered, those in red and blue celebrated and sections of the media knuckled down to work, writing headlines that proclaimed Viktoria to be the Czech champions. Even Slavia’s chairman, Jaroslav Tvrdík, got in on the act. And it’s only November.

At the start of the season, it was Viktoria Plzeň who were supposed to be the inferior outfit when compared to their free-spending rivals from the capital. But, they are top and they look nigh on invincible: Thirteen games played, thirteen games won.

Plzeň’s success is causing problems. Pavel Vrba’s side may not be conquering all before them in the Europa League, though, with two games left, they still have their destiny in their own hands. So too do Slavia, something which should be well received amongst the Eden hierarchy, even despite two a wobble against Villarreal last Thursday. Yet, thirteen weeks into the domestic campaign, Slavia are fourteen points behind Plzeň. Their only solace is that they are three points ahead of their eternal rivals. Aside from that, there’s not much to shout about in Vršovice.

Twenty-four hours removed from Sunday’s crunch tie, the cracks within Slavia’s dressing room had broken out into the open. Josef Hušbauer was not backwards in coming forwards when speaking to the media. “Plzeň play in the [HET] Liga and the Europa League with twelve players,” he said, highlighting the close-knit nature of Vrba’s roster and their ability to tough out the Thursday-Sunday cycle with success. But there was a subtle dig at his manger there too: At best it was a gentle hint for Jaroslav Šilhavý to follow in Vrba’s footsteps; at worst it was an open challenge that bluntly noted ‘your rotation policy isn’t working.’

Danny too, voiced his opinions on matters, though he did so in a thoroughly twenty-first century way: by posting on Instagram. Like Hušbauer, Danny’s comments were effectively a public call for more playing time. After all, that’s what he was brought to Prague to do.

There is no denying that juggling the bread-and-butter of the domestic game with the jet-setting trips around Europe for the Europa League is a tough and so in theory, Šilhavý’s decision to split the vast resources at his disposal makes sense.

Everybody gets to be involved with first-team affairs and Šilhavý does not have to worry about putting key individuals through the rigours of the vicious Thursday-Sunday routine. That way, he can name a strong – but importantly rested – eleven for every game. In practice, however, it hasn’t exactly worked. Performances haven’t exactly been great and as noted, Slavia are way behind Plzeň in the league. Perhaps Sunday’s defeat, their third in five games, encouraged the dissenting voices to speak up.

If you believe the morning papers, those voices could become extremely loud within a short period of time. Jaroslav Tvrdík remains a staunch ally of Šilhavý and has taken some rather public steps to address the situation and bring some calm to proceedings. Yet the press state that all is not rosy behind the scenes and that any further failure between now and Christmas could see the former Liberec and Jablonec boss cast out before the New Year.

Perhaps the man who holds the key to the future of Slavia and Šilhavý’s long-term job prospects is somebody who isn’t even on their books….yet.

That person is Jan Nezmar, Slovan Liberec’s current director of football. Nezmar has been chased by Slavia’s hierarchy for some time now and has been in contact with the reigning champions about taking up a similar role at Eden. An announcement could be made soon, with Tvrdík hinting that he’s had got a good feeling about it all.

Whether or not a change in structure will alleviate the pressure remains to be seen, though it is hard to picture a scenario where it does. Either Nezmar’s (or another sporting director) grip on the first-team causes friction between director and manager, or it causes issues between the fans and the club’s board. But then again, what about the players that are sounding off about a lack of playing time?

Speaking about playing time, Sunday’s main event wasn’t all that it was cracked up to be. The game had its moments and there were times when it seemed that Vrba and Šilhavý had gained something of a tactical advantage over each other. But those periods of play were few and far between; instead of an encounter of epic proportions, it was more like a war of attrition. Something that given the fireworks and revelry here in England felt like an anticlimax.

But Plzeň won, Slavia lost and the pressure on Jaroslav Šilhavý intensified. It was just another day at the office.

Kolář’s welcome return

Since returning to the Czech Republic after a nightmare spell in Turkey, Daniel Kolář has become the heartbeat of this Plzeň side. He is excelling under the tutelage of Pavel Vrba once more. So far this season he has scored the winning goals against both Sparta and Slavia, scored at a crucial point during Europa League qualifying and is enjoying a career renaissance. Given everything that he has gone through in the past few years, if he gets the chance to lift the HET Liga trophy at the end of the year then there will hardly be a dry eye in house.

Another manager gone

On Sunday, it was announced that Jozef Weber had been sacked by Karviná. The decision came as no great surprise as the Silesian side had lost their fifth straight game in all competitions and languished fifteenth in the league table. The final straw was Saturday’s defeat to Dukla, a game in which they were 2-0 to the good with thirty minutes left to play.

But despite their current predicament, time will judge Weber’s stint at Karviná kindly: He led them from the mid-reaches of the second division to the top flight and kept them there by playing an attacking brand of football that was a joy to watch. He’ll be missed, but I don’t think he will be out of work for long.