Pilík ve stopách Máchy a Otepky. Už to musím vzít na sebe, říká opora Příbrami
Příbram - Když bychom měli hledat důvody, proč se Příbram téměř pokaždé zachrání v první lize, je to kromě jiného i proto, že se může opřít o své dlouholeté opory. Poté, co skončily legendy jako Marcel Mácha či Rudolf Otepka, je nyní tahounem Tomáš Pilík.
Přestože je středopolaři s vynikající kopací technikou teprve sedmadvacet let, debut si odbyl již před jedenácti lety. "Ještě jsem nebyl nastálo v kádru áčka, ale tenkrát byli zranění útočníci. Trenéři pan Kopač s panem Barátem mě povolali na zápas s Blšany, dostal jsem šanci ochutnat si ligu na patnáct minut a pamatuju si, že jsem měl i tutovou šanci, ale gólman Václavík mi ji zneškodnil," usmívá se Pilík.
"V té době tady byli takoví hráči jako Ruda Otepka nebo Marcel Mácha, místní legenda. Už jenom to, vejít do kabiny mezi ty kluky, kterým pořád nevíte, jestli tykat, to zůstane v paměti," vzpomíná vyhlášený exekutor standardních situací.
Tehdy patnáctiletý mladíček, odchovanec příbramského fotbalu a doposud druhý nejmladší ligový debutant historie je dnes jednou z největších stálic v českém fotbale. Ve středočeském klubu nyní začíná svou jedenáctou sezonu.
"V dnešním fotbalovém světě to už není tak obvyklé, ale já se za to nestydím. Jsem tady od deseti let a jsem tady rád. Vždy pro klub chci odevzdat maximum," říká Pilík. "Už teď je na mně být lídrem kabiny i na hřišti, chtějí to po mně trenéři i vedení. Snažím se o to, vždycky to samozřejmě nevyjde, ale pozice je taková," ví příbramský záložník.
Pilík je opravdovým místním odchovancem. Narodil se v Příbrami, vyrůstal ale v Luhách, odlehlé vísce vzdálené od města zhruba půl hodiny. "S otcem jsme chodili u nás na hřiště už od tří, od čtyř let," vzpomíná příbramský záložník. Potom, co se narodil brácha, to byl jednodušší, že jsem měl s kým, asi to mají všichni kluci na vesnici," usmívá se Pilík.
"Taťka byl taky sportovně založený, takže asi bylo jasné, že nás povede ve svých krocích. Ale samozřejmě to, že se nám to podařilo dotáhnout sem, to nečekal asi nikdo. Ale doufám, že to ještě vydrží," věří Pilík.
Za Příbram hraje Pilík od svých deseti let, začátky a dojíždění z vesnice s necelými dvěma sty obyvateli ale nebyly lehké. "Těžko se mi o tom mluví, ale kdo to nezažil, ten to nemůže pochopit. Nebyl jsem z bohaté rodiny, ale z vesnice, autobusy špatně jezdily, ani auto jsme tehdy neměli, takže táta sháněl sousedy, různé kamarády, kteří mě sem mohli vozit, takže za to mu strašně děkuju," říká Pilík, který svému zesnulému otci do nebe posílá každou vstřelenou branku.
Ve vyrovnávání se s rodinnou ztrátou pomohla Pilíkovi velkou měrou i kabina. "Rozhodně je to lepší řešit v kolektivu s klukama, musím jim poděkovat, jak mi pomohli. Samozřejmě ty oslavy, to tak cítím, že věřím, že to táta vidí a budu mu to posílat pořád," říká příbramský záložník.
Pilíka ale nyní čeká i přírůstek do rodiny. "S přítelkyní jsme v patnáctém týdnu, takže koncem srpna se nám narodí miminko. Těšíme se moc i s přítelkyní a rodinou, sám jsem na to zvědavý. Každý kluk si asi přeje kluka, ale já to nechám volnému průběhu," uzavírá s úsměvem na rtech Pilík.
