Pětibojař Svoboda: V podstatě se dá říct, že končím s aktivní kariérou
Praha – Ještě před necelým měsícem - před startem mistrovství Evropy - připouštěl David Svoboda, moderní pětibojař a olympijský vítěz z Londýna, že by mohl natáhnout svou úspěšnou kariéru až do roku 2020 a zakončit ji na Hrách v Tokiu. Jenže co bylo, bylo a teď je teď. Evropský šampionát českému reprezentantovi příliš nevyšel a Svoboda nyní v rozhovoru pro Sportovní zprávy ČT sport připustil, že se jeho kariéra nejspíš pomalu chýlí ke konci.
Jak vzpomínáte na rok 2006, kdy jste vyhrál mistrovství světa juniorů?
Hezky se mi na to vzpomíná, protože se mi v té době dařilo. Hodně mě to bavilo a měl jsem obrovskou motivaci to někam dotáhnout. Vzpomíná se mi na to hezky, ale už je to přece jenom historie.
Dnes už vás to tolik nebaví?
Já už jsem se jako závodník trochu změnil a musím říci, že ten drajv už zdaleka nemám takový, jako když mi bylo dvacet nebo dvaadvacet, a tak trochu přemýšlím, co dál.
Takže co dál? Na letošní mistrovství světa do Káhiry nejedete, takže jaké jsou další plány?
Už hodně dlouho, asi poslední tři roky, mluvím o tom, že se pomalu chystám na přechod z aktivní reprezentační kariéry na něco jiného. Zároveň také otevřeně říkám, že mám v plánu zůstat ve sportu a ve sportovním prostředí, které mě baví a vyhovuje mi. A myslím si, že ta doba, kdy se začnu věnovat trenérské práci nebo organizaci závodů nebo ve větší míře funkcionařině sportovní, se blíží a možná už je za dveřmi.
Jednoduše nám říkáte, že končíte se svou závodní kariérou. Je to tak?
Já to tak jako naznačuju a v podstatě se to tak dá říct.
Zároveň říkáte, že chcete zůstat u moderního pětiboje v roli trenéra. V jakých kategoriích?
To je ještě otázka, to se musíme dohodnout mezi ostatními trenéry. Já sám sebe nejvíc vidím ve věkové kategorii kolem 15, 16 let a v kategorii kluků, protože holky považuju za vyšší trenérský level. Na to si ze začátku úplně nevěřím. Kdyby se něco takového podařilo najít nebo vytvořit takovou tréninkovou skupinu, tak to by mi do startu vyhovovalo nejvíc. Ale uvidíme, jestli pro mě náhodou nebude využití jinde a lepší. To se ještě musíme dohodnout.
