Paralympionik Drahonínský po MS: Chvílemi jsem si připadal jako v sauně
Praha – Sice je mezi handicapovanými lukostřelci jeden z nejmladších, ale již dlouhodobě patří k absolutní špičce. Český paralukostřelec David Drahonínský to potvrdil i na listopadovém mistrovství světa v Thajsku, kde získal bronz, a rozšířil si tak již solidní sbírku cenných kovů, která obsahuje i paralympijské zlato z Pekingu. Sám však přiznává, že tato medaile byla skutečně vydřená. "Ty podmínky byly velice náročné. Po celou dobu bylo strašné teplo," řekl.
V kategorii V1, v níž Drahonínský soutěží, startovalo pouze dvanáct závodníků. Většina z nich však byla i na paralympiádě v Londýně, a tak souboje mezi nimi byly velice vyrovnané. "V mé kategorii je sice méně lidí, ale ti borci tam vydrží strašně dlouho. Chvíli trvá, než to člověk vychytá, ale pak u toho sportu zůstane do úctyhodného věku," prozradil Drahonínský, jenž jako příklad uvedl amerického paralukostřelce Chucka Leara, jemuž je šestašedesát let a střílí již přes dvacet let.
Drahonínský soutěží procházel poměrně bez problémů. Nejprve v osmifinále porazil slovenského střelce Petra Kinika a ve čtvtfinále si poradil s bronzovým medailistou z Londýna Norbertem Murphym. Jeho cestu však v semifinále zastavil Američan Jeff Fabry, se kterým prohrál i ve finále londýnské paralympiády.
"Jeff vyhrál zaslouženě. Celou dobu jsem tahal za kratší konec. Ale já jsem již nemohl. Bylo strašné vedro, kolem šestačtyřiceti stupňů, na což nejsem zvyklý. To Jeff si to očividně užíval," řekl Drahonínský, jenž je kvadruplegik a na invalidní vozík je připoután od úrazu v roce 1999.
Do souboje o bronz proti Britovi Johnu Cavanaghovi musel nastoupit hned po náročném duelu, ale jednoznačně ho ovládl a vyhrál o dvanáct bodů. "Střílel jsem v jakémsi kómatu, ale vydržel jsem naštěstí těch patnáct šípů vystřelit lépe než on. Bylo znát, že jsem byl na ten šampionát dobře mentálně připraven, což rozhodlo. Kdybych totiž nebyl, tak po fyzické stránce jsem toho měl plné zuby již po příletu," prozradil.
Sedmičlenná česká výprava přivezla domů ještě jednu medaili, když další bronz vybojoval Václav Košťal. Oproti šampionátu v roce 2011, na němž získalo družstvo mužů zlato a právě David Drahonínský stříbro, si však pohoršila. Podle české jedničky je ale i tato bilance velice dobrá. "Dvě medaile jsou pro nás velký úspěch. Dneska je v té konkurenci, kdy tam přijede na dvě stě závodníků, každá medaile cenná," dodal Drahonínský.
