Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Touchdown

Ljevakovič: Hráči z Bosny si každého angažmá "venku" hrozně váží

Praha – Neústupný bosenský dříč Admir Ljevakovič si tvrdou prací vydobil v Česku pozici, do které se mnozí fotbalisté nedostanou za celou kariéru. Už sedm let patří k základním článkům sestavy prvoligových Teplic, kde našel po nelehkém dospívání poznamenaném válkou svůj druhý domov.

Je nám líto, video expirovalo.
Admir Ljevakovič o sedmi letech v Teplicích

Defenzivní záložník je služebně nejstarším hráčem Severočechů, v Teplicích působí už od roku 2007. Přišel přitom původně jen na zkoušku. "Když jsem sem přišel, měl jsem jedny kopačky, jedny boty na běhání a tady jsem během týdne dostal všechno ostatní. Dodnes znamená pro každého hráč z Bosny angažmá v zahraničí hodně a i pro mě to byla tehdy velká věc," vzpomíná Ljevakovič.

"Od žáků jsem začínal jako útočný záložník nebo útočník. Postupem času se to nějak vracelo dozadu a teď hraju defenzivního štítového záložníka. Je tam hodně soubojů, mně to vyhovuje, jsem takový," pokračuje Ljevakovič. "Každý začátek je těžký, ale kluci v kabině byli dobří. Do dneška je tady dobrá parta. Na své začátky vzpomínám vždycky v dobrém," dodává.

Třicetiletý Bosňan si získal sympatie fanoušků i velmi dobrým zvládnutím češtiny, za což vděčí zejména trenéru Petru Radovi. "Trenér Rada na mě hrozně tlačil, ať se učím, a dnes vidím, proč to dělal. Ze začátku mi to přišlo divné, ale teď už to vnímám jako plus," říká Ljevakovič.

Aktuálně nejdéle působící cizinec v české lize má ještě jeden primát, drží rekord v počtu žlutých karet za sezonu, zvládl jich dvanáct. Zde mu paradoxně znalost češtiny uškodila. "Určitě jsem dostal víc karet za kecy než za fauly. Když jsme hráli o sestup, tak rozhodovala každá maličkost a častokrát jsem reagoval jinak, než bych měl," uvědomuje si.

V Teplicích za sedm let zažil evropské poháry, ligovou záchranu i triumf v českém poháru, přesto nejlepší zážitek hledá jinde. "Minulý rok, když jsme hráli o sestup. V zápase s Ostravou, který jsme museli vyhrát, a já jsem nahrával Mahmutovičovi na gól na 3:2. A velký zážitek pro mě byl i první gól v lize, ten jsem dával Plzni v době, kdy to ještě nebyl tak atraktivní soupeř. Za ty roky tady bylo ale určitě víc dobrých okamžiků než těch negativních," uzavírá.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články