"Leicester na Donu". Ani v Rusku není daleko k dokonání fotbalové pohádky
Neuvěřitelný příběh anglického Leicesteru, který loni bojoval o záchranu a letos mu k jistotě titulu v anglické lize chybí tři kola před koncem tři body, zná v současnosti asi každý fotbalový fanoušek. To o senzaci, která se možná brzy zrodí v Rusku, už tolik lidí neví. To by se ale brzy mohlo změnit. Tým neznámých z FK Rostov za svými zády drží Zenit či CSKA a z prvního místa útočí na celkový triumf.
Mistrovské tituly v prestižních zahraničních soutěžích pravidelně a dlouhodobě získávají největší a nejbohatší kluby. Pro příklad v Německu je blízko dalšího triumfu mnichovský Bayern, v Itálii už slavil obhajobu Juventus a ve Francii v rekordně krátkém čase zvítězil PSG. Ve dvou zemích však zavládla šokující vzpoura dvou malých celků.
O anglickém Leicesteru již asi není potřeba detailnějšího rozepisování. Hráči Foxes si už s předstihem zajistili premiérovou účast v Lize mistrů a po pondělní ztrátě druhého Tottenhamu je dělí tři body od zisku mistrovského titulu a odstartování velkých oslav.
V té samé době se možná ještě senzačnější příběh píše 3200 kilometrů na východ v ruské lize. O titul v Premier Lize tradičně bojují bohaté týmy z Moskvy či Zenit Petrohrad. Letos by ale mohlo být všechno jinak, když po pětadvacátém kole se na první pozici vyhřívá FK Rostov, celek, který balancuje na hranici bankrotu.
Klub, v jehož dresu dříve působili čeští fotbalisté Roman Lengyel, Michal Papadopulos, Martin Lejsal či Jan Holenda, v Rusku překonává senzačně veškerá očekávání. Na jaře naprostý outsider porazil zatím všechny favority. CSKA zdolal 2:0, Spartak 2:0, Krasnodar 1:0 a naposledy rozstřílel obhájce titulu ze Zenitu 3:0. Aby toho nebylo málo, tak v sedmi jarních zápasech neinkasoval jedinou branku.
Kozáci, jak se Rostovu přezdívá, jsou tak po pětadvacátém kole s 51 body na prvním místě a podobně jako Leicester sahají po splnění snu. "Doufám, že budeme takto pokračovat a všechny překvapíme ziskem titulu. Když to může zvládnout Leicester, my taky," řekl iránský útočník ruského týmu Serdar Azmoun.
Na rozdíl od anglického celku však jeho situace není zatím tak růžová. Na druhý CSKA má náskok pouze bod a čeká ho ještě hodně práce, aby mohl slavit. Každopádně příběhy obou outsiderů mají celou řadu podobností, které vzbuzují velký údiv. A story Rostova je dokonce ještě pozoruhodnější.
Od záchrany ke hvězdám
První vzájemnou podobností je srovnání mezi minulou a právě probíhající sezonou. Jak Leicester, tak i Rostov loni do posledních kol bojovali o udržení v nejvyšší soutěži. Zatímco Foxes spasila série tří výher a jedné remízy na konci ročníku, Kozáci se museli bít o svoji příslušnost mezi elitou až do úplného závěru.
Od přímého sešupu o patro níž je uchránila jen lepší vzájemná bilance a gólový rozdíl s Torpedem Moskva. Znamenalo to, že Rostovští jakožto čtrnáctý celek tabulky půjdou do barážového dvojutkání. I to nakonec zvládli a mohli slavit záchranu. Na té se již podílel nový kouč Kurban Berdyjev, který v městě na řece Don odstartoval velkou fotbalovou revoluci.
Zkušení trenéři, kteří dělají zázraky
A právě trenéři jsou dalším důležitým bodem, který oba celky spojuje. Leicester před letošním ročníkem nečekaně ukončil spolupráci s Nigelem Pearsonem, jenž vybojoval záchranu, a nahradil ho velezkušeným Claudiem Ranierim. Nad jeho jmenováním prvotně panovaly obavy, ale italský manažer tým doplnil o několik fotbalistů, kteří mu přesně zapadali do systému hry, a stroj zvaný Leicester začal šlapat na plné obrátky.
Změna manažera zásadně pomohla i Rostovu. Když přišel v zimě 2014 Berdyjev, klub byl na samém dně tabulky. Zkušený turkmenský lodivod ale tým okamžitě pozvedl a ten nakonec krizovou situaci i přes velkou dávku nervů nakonec zvládl.
Berdyjev tak znovu naplno prokázal svoje trenérské schopnosti, kterými oslňoval už během předchozího působení v Rubin Kazaň, kde strávil 13 let. S ním nejprve překvapivě v roce 2008 vyhrál ligový titul. Poté ho dokázal i obhájit a úplnou třešničkou na dortu byl šokující triumf ruského celku v roce 2009 na půdě Barcelony, kde Kazaň zvítězila 2:1.
Sestřih utkání se Zenitem, které Rostov vyhrál 3:0:
Největší kouzla však autoritativní trenér, jenž má rád velkou kontrolu nad děním v celku, předvedl až v Rostovu, kam zamířil dosti nečekaně. Většina odborníků ho totiž viděla v některém ze špičkových celků. Z Kozáků sice neudělal žádnou ruskou Barcelonu či Bayern. Rostovští nehrají pohledný fotbal, spíše naopak. Jejich styl je postaven především na velmi pevné a propracované defenzívě a rychlých protiútocích. O tom svědčí i statistika.
Co se týče vstřelených branek, není v horní polovině tabulky nikdo horší, pouze 32 zásahů v 25 duelech. Obrana, to je jiné kafé, v sezoně hned 14 nul + již zmíněná jarní neprůstřelnost. Není proto od věci přirovnat současný Rostov k Řecku, které na mistrovství Evropy 2004 zvítězilo především díky poctivé obranné práci.
Žádné superstars, žádný problém
Úspěch Rostova je o to neuvěřitelnější, že v jeho kádru nenajdete žádnou hvězdu, ať už na sklonku kariéry, v největší formě či vycházející. To se dá samozřejmě říct i o Leicesteru, jména jako Jamier Vardy a Rijád Mahriz, jenž byl dokonce vyhlášen hráčem sezony Premier League, ještě před pár lety nikdo neznal. Na druhou stranu klub sice nemá největší superstars, přesto si může dovolit koupit hráče světové kvality, útrata kolem 40 milionů euro za léto tomu budiž dostatečným důkazem.
Kozáci oproti tomu hrají s týmem, jehož cena se pohybuje kolem 40 milionů euro, což je třeba v porovnání se Zenitem, který jen za Hulka utratil o dvacet milionů více, neuvěřitelné číslo.
I v tomto případě je opět potřeba vyzdvihnout schopnosti Berdyjeva, jenž během léta pustil několik zkušených hráčů a dal šanci neznámým a především mladým fotbalistům, které doplnil o několik tváří, s nimiž pracoval už v Rubin. Klíčovou postavou obrany se stal už šestatřicetiletý španělský stoper César Navas, mozek zálohy našel tým zase v třicetiletém Christianu Noboovi, jenž se po odchodu z Kazaně hledal.
Tito dva společně s dalšími neznámými vytvořili fungující mix, který pod vedením turkmenského kouče šlape. "Možná v našem týmu nemáme hvězdná jména, ale dobré spojení mladých a zkušených nám dává dobré výsledky. Jdeme do každého zápasu, jako by to byl náš poslední, a to je důvod, proč sbíráme body," řekl záložník Rostova Aleksandr Erochin.
I bez peněz se dají dělat divy
Ač je úspěch sestavy bez hvězd proti týmům, které mají v kádru Hulka, Axela Witzela, Alana Dzagojeva apod., neuvěřitelný, je tady ještě jeden fakt, který již tak dost senzační příběh ještě umocňuje. Že je Rostov klubem, který nemá příliš mnoho financí, je očekávané. Kozáci jsou však ve vážných finančních problémech. Celek je vlastněn regionální vládou, což je v současnosti, kdy Rusku klesají zisky, problém.
Rostov tak dlouhodobě nedokáže platit hráčům výplaty. Fotbalisté na konci loňské sezony uvažovali o stávce, ale nakonec ji neuskutečnili. Klub každopádně v říjnu dostal od ruské federace pokutu za neplacení dluhů a věřitelé žádají, aby Kozáci vyhlásili bankrot.
Je proto překvapení, že se tým ještě nerozpadl. Rostov však září dál a směřuje k historickému úspěchu, i když trenér Bardejev měsíc zpátky krotil emoce. "Nikdo z nás si nestanovil žádný cíl. Jdeme zápas od zápasu. Vzhledem k finančním problémům, jak si můžeme dávat nějaké vážné cíle?" prohlásil.
Skutečností však je, že pokud by Rostov dotáhl svůj útok na titul do zdárného konce či udržel alespoň místa zajištující Ligu mistrů, mohl by se dočkat v současnosti tolik kýžené finanční odměny, jež by klubu pomohla.
Jak tato story dopadne, ukáží další týdny. Příznivci velkých překvapení však věří a doufají, že v příští sezoně na sebe třeba v Lize mistrů narazí dva mistři, anglický Leicester a ruský Rostov.
