Jiný svět v Kataru
Osmiproudou dálnici vedoucí od Hamadova letiště k centru Kataru lemují nasvícené modely plachetnic, vodotrysky šlehající do několikametrové výšky a pozoruhodné stavby připomínající variaci na francouzský klasicismus. Ukázněnost řidičů je jen zdánlivá. Z předepsané šedesátky je naráz dvě stě, výjimkou není bezpočet druhů kliček nebo jízda v protisměru.
Pulsující katarská metropole Dauhá, zhmotněná počítačová hra SimCity, kde se na pouhý klik postaví mrakodrap, bojuje s obrovskými dopravními zácpami. Problém, z něhož zdá se není úniku. Těžko se divit, když litr benzinu stojí v přepočtu okolo pěti korun. Počet obyvatel už dávno přesáhl milion a kvůli chystaným světovým šampionátům v atletice a fotbalu město dál nezastavitelně poroste.
Nemáš pas? Bodejť bys ho měl, když jsme ti ho zabavili
Dělníci pracují v neskutečném zápřahu. Půlnoc nebo čtyři ráno? Žádný problém, jeď, jeď, jeď. Katar má navíc liberální tvář, mezi traverzami se prochází dělnice. Místo nevyužívaných čtvrtí rostou luxusní stavby, nad nimiž ční desítky jeřábů jako z béčkového sci-fi o mimozemských vetřelcích. Předimenzované prázdné prostory připomínají berlínské letiště duchů Willyho Brandta nořící se do pískového oparu. Co chvíli jsou k vidění desítky míchaček, bagrů a válců, jak z infantilního mikrosvěta, jemuž vládne emír Bořek Al'Stavitel.
Házenkářské haly střeží tisíce lidí připravujících se na potenciální nával fanoušků kvůli světovému šampionátu. Potenciální proto, že ve skutečnosti se žádné davy nejspíš hrnout nebudou. To ostatně ukázalo už slavnostní zahájení. Plný komplex Lusail vystřídalo úvodní utkání domácích s Brazílií - a tribuny notně prořídly. Tenhle stadion má přes patnáct tisíc míst, je v podstatě na poušti, široko daleko ani živáčka. Neskutečné.
Nožičky, vy chodit nebudete
Stejně jako třeba další zástupy lidí, kteří někde stojí, protože tam prostě mají stát. Kromě chodníků, které v Dauhá víceméně neexistují. Místy to nabývá skoro absurdních rozměrů. Člověk nastoupí do autobusu, který jede půl hodiny po dálnici jen proto, aby se otočil a jel do jiné házenkářské haly. Tam jej ovšem nechtějí vpustit a běda vám, pokud chcete vystoupit, abyste zdlouhavé otáčecí manévry nemuseli podstoupit znovu. Řidič nekompromisně zavírá dveře a v korábu pro desítky lidí veze dva novináře půl hodiny... dál to znáte.
Pokud se manažer házenkářské reprezentace Karel Nocar před šampionátem v něčem nemýlil, pak to rozhodně byly věštby o strachu z organizace. Katar zkouší, co dokáže, než přijdou ty opravdu velké krizovky a zatím mu to v některých ohledech trochu drhne. Vyprávět by mohl třeba chorvatský nároďák, který ještě v den příletu neměl organizátory rezervovaný hotel. Jinak se ovšem nešetří absolutně na ničem. Ale o tom zase příště.
