Ideální olympijská trať? Bez skoků. To ale určitě nebude, směje se Hopjáková
Nezvyklá sezona. Sedm týdnů na jižní polokouli, první závody Světového poháru už na začátku září a hlavně akce, která je tu jen jednou za čtyři roky. Olympijské hry - pro Vendulu Hopjákovou jasná motivace. Přípravu na druhé straně světa si nadějná česká snowboardcrossařka pochvalovala. Hned na úvod sezony si zajela životní maximum – jedenácté místo a s něčím podobným by byla spokojená i v Pchjongčchangu. Na Facebooku nebo na Instagramu sledujte seriál rozhovorů a pohledů do zákulisí přípravy vycházejících hvězd před olympijskými hrami s názvem Kruhy před očima.
Reprezentanti se vrátili ze sedmitýdenního soustředění na Novém Zélandu, v Chile a Argentině, kde také proběhly první dva závody nového ročníku Světového poháru.
"Bylo to suprový. Zajela jsem tam dosavadní nejlepší výsledek. Myslím si, že nám to tam sedlo a udělali jsme velký kus práce," řekla Hopjáková, která jedenáctou příčkou napodobila umístění z mistrovství světa v Sierra Nevadě.
Pchjongčchang, to je jasný cíl číslo jedna. "Motivace je to obří. Každý sportovec chce na olympiádu. Když už je to tak blízko, motivace je větší a větší na každém tréninku," prohlásila jednadvacetiletá česká reprezentantka.
Největší tlak si vytváří sama na sebe. Dala si dopředu i zcela konkrétní cíl. Semifinále jako minimum. "Líbilo by se mi být ve finále – ať už v malém nebo ve velkém, tedy být do dvanáctého místa. To by bylo krásný na první olympiádu," dodala.
Park v Pchjongčchangu si ještě neměla šanci vyzkoušet, a tak může o trati jen snít. Ideální stav? "Přála bych si ji mít bez skoků, ale to určitě nebude," rozesmála se. "Mám z nich strach, mám s nimi problémy. Ale teď v Argentině se mi docela hezky jezdily," doplnila vzápětí.
Vendula Hopjáková:
"Bez strachu by se do tratě lézt nemělo. Musíme mít ten zdravý, ale já mám i ten druhý. Strašně se bojím. Ale když pak člověk jede, na všechno zapomene a vnímá už jen tu trať."
Každý závod jede naplno a z každého se chce ponaučit. "Jela jsem v Argentině na sto procent, ale beru to také tréninkově, protože se chci hlavně připravit na olympiádu. Pro mě je každý závod trénink. Jezdím to tak, abych se v tom dobře cítila a trénovala."
Příprava na nezvykle brzký start sezony probíhala podle plánu. Zatímco na Zélandu se seznamoval tým se sněhem, tréninkovou trať si zkusil až v Chile, kde se potkal mimo jiné s brazilskými kolegy. V Argentině pak už měla celá světová špička k dispozici trasu pro Světový pohár se vším všudy. "Trénovali jsme tam s Američany, Francouzi, Němci. Závodili jsme, dělali techniku," popsala Hopjáková.
Podívejte se na tréninkovou jízdu Venduly Hopjákové na pumptracku:
V Argentině byly na programu dva závody. Ten druhý tolik české naději nevyšel, nepovedla se kvalifikace. Pro Hopjákovou "nutné zlo". "Radši mám vyřazovací část. Kvalifikace je nudná. V závodě už soupeříme proti sobě. První desítka je top, pak jsme vyrovnané. Je sranda se předjíždět. Baví mě ten kontakt."
Od olympiády dětí a mládeže až na ty pravé Hry
Snowboardcross nebyla její úplně první volba. Když ho ale zkusila, nechtěla už jinak. "Byla to úplná náhoda. Máme chatu v Hynčicích pod Sušinou v Jeseníkách. Jezdila jsem tam odmala každý víkend. Byla olympiáda dětí a mládeže a hledali někoho za Olomoucký kraj," začala vyprávět.
"Já jsem byla jediný střevo, který jezdilo na prkně. Poprvé v životě jsem jela snowboardcross a byla jsem třetí, s čímž jsem vůbec nepočítala. Do té doby jsem to ani neznala. Chytlo mě to. Měli jsme přijímačky a já se rozhodovala, kam jít. Už jsem chtěla dělat jen prkno, takže jsem šla na sportovní gympl a od té doby to dělám," povídala Hopjáková.
Týmová parťačka Evy Samkové žije přítomností, o budoucnosti ale sní. "Přála bych si být mezi pěti nebo šesti nejlepšími," uzavřela.
